V kraji vzrůstá zájem o solární energii, panely ale nelze připojit všude

  9:40
Stále víc bytových domů v Plzeňském kraji usiluje o připojení fotovoltaické elektrárny. Například bytovka v Koutu na Šumavě patřila v loňském roce mezi tři domy svého druhu v kraji, které k instalaci přistoupily. A úspory jsou prý podle jejích obyvatel znát. Zájem o připojování nových obnovitelných zdrojů stále roste. Ne všude se ale dají v regionu solární panely připojit.

ilustrační snímek | foto: ZTC Energy

Ivo Hanusek z Koutu na Šumavě žije v bytovce s deseti byty. Se sousedem si spočítali, že by bylo možné ušetřit na dodávkách elektřiny. Přesvědčili ostatní obyvatele domu a na střeše už mají zhruba rok fotovoltaickou elektrárnu (FVE). „A úspory jsou znát,“ pochvaluje si Hanusek.

„V kraji jsou od roku 2023 aktivní tři skupiny s třiceti odběrnými místy. V roce 2024 máme zaktivněno sdílení u deseti skupin s 87 odběrnými místy,“ uvedla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Letošní žádosti z kraje o připojení FVE tvoří 14 procent všech žádostí ČEZ v České republice. Od začátku letošního roku totiž přijala ČEZ Distribuce 71 požadavků na zprostředkování sdílení elektřiny v bytových domech. Do sdílení se tedy plánuje zapojit 71 skupin s 658 byty.

Zájem o připojování nových obnovitelných zdrojů v síti ČEZ Distribuce roste a jak uvedla Holingerová, jde spíš o solární boom. A zatímco v loňském roce šlo v případě bytovek především o menší skupiny a desítky žádostí, kdy typickým účastníkem sdílení byla skupina do čtyř až šesti bytů, v letošním roce podle Holingerové ČEZ eviduje více žádostí z panelových domů s dvaceti a více účastníky.

Každý má svůj elektroměr

A jak to v bytovce funguje? Zatímco zhruba před dvěma lety MF DNES psala, že o instalace FVE na bytových domech v Plzeňském kraji není zájem, protože nebylo možné mít v každém bytě elektroměr, dnes už je situace jiná.

„Funguje to tak, že každý má svůj elektroměr, každý si mohl zachovat i svého dodavatele elektřiny, společné prostory jsou na soláry napojené automaticky a následně se spotřeba mezi byty rozpočítává,“ popisuje Hanusek bydlící v domě se dvěma vchody po pěti bytech. Každý vchod má přitom FVE o výkonu 10 kW.

„Doporučil bych rozumnou kapacitu spíš pro vlastní spotřebu, protože mít velkou elektrárnu a elektřinu prodávat se moc nevyplatí. I když prodáváme námi vybranému odběrateli, vždy je to tak, že se za více peněz kupuje než prodává,“ uvedl Hanusek.

V létě má elektrárna přebytky, v zimě se naopak elektřiny ze slunce nedostává. Ale i když slunce nesvítí, soláry stejně elektřinu vyrábí. „Jedině když zapadnou silnou vrstvou sněhu, výroba se přeruší,“ nastínil Hanusek, který je dlouhodobě příznivcem FVE.

„Už před lety, když byly výkupní ceny mnohem vyšší, jsem na bytovce chtěl soláry instalovat, ale nezískal jsem povolení,“ popsal Hanusek, který nyní studuje možnost prodeje přebytků na spotovém trhu.

Omezování zákaznických požadavků na Klatovsku, Tachovsku a Domažlicku

Ne všude v Plzeňském kraji se ale dají solární panely připojit. Problémem jsou totiž spekulativní žádosti o připojení, které způsobují, že další subjekty nemají šanci. Tuto situaci energetici hlásí v okresech Domažlice, Klatovy, Tachov, kde mají zájemci omezenou možnost připojit k distribuční soustavě větší fotovoltaickou elektrárnu (FVE).

„Volnou kapacitu postupně vyčerpali různí investoři a nejednalo se jen o ty velké. Musíme však objektivně přiznat, že existují tři nebo čtyři investorské skupiny, které postupně podaly desítky žádostí a zarezervovaly výkon ve větších stovkách MW. Týká se to právě lokalit na Klatovsku, Tachovsku a Domažlicku,“ potvrdila již dříve Holingerová.

Doplnila, že reakcí ČEZ bylo, že do celé distribuční sítě investuje ročně více než 18 miliard korun. „Do oblasti Klatovska, Tachovska a Domažlicka putovala odpovídající část investic. Díky tomu se situace částečně zlepšila, ale počet spekulativních žádostí je stále vysoký a tudíž dochází k omezování zákaznických požadavků. Omezení na připojování výroben se ale týká pouze hladiny vysokého a velmi vysokého napětí. Na hladině nízkého napětí, kam patří hlavně malé fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, stále připojujeme bez zásadního omezení,“ nastínila Holingerová.

Od letošního 3. června navíc ČEZ umožní připojování zákazníkům na hladině vysokého napětí od 1200 kW výše v takzvaném režimu negarantovaného výkonu. „Díky tomu umožníme připojit větší množství výroben elektřiny, zejména z obnovitelných zdrojů energie a zvýšíme tak podíl kladných vyjádření k žádostem o připojení,“ sdělila mluvčí.

Ještě v roce 2020 ČEZ k distribuční soustavě připojil v České republice čtyři tisíce FVE výroben s instalovaným výkonem 31 MW, v roce 2021 to bylo téměř šest tisíc s instalovaným výkonem 38 MW. Skok nastal v roce 2022, kdy bylo připojeno přes 21 tisíc výroben s instalovaným výkonem 185 MW, v loňském roce 52 109 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 605,5 MW. Z valné většiny se jednalo o střešní instalace na rodinných domech, zhruba 92,5 procent žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí.

Čtyři „fotbalová hřiště“ pro Plzeňský Prazdroj

Mezi firmy, které chtějí být více zelené, patří například Plzeňský Prazdroj, který spustil loni na podzim rozsáhlý program instalace solárních panelů na střechy provozních budov svých pivovarů. Prazdroj na střechách svých provozních budov plánuje nainstalovat 3 400 solárních panelů, což odpovídá čtyřem fotbalovým hřištím.

Roční produkce elektřiny ze všech solárů dosáhne téměř 1 600 MWh a pokryje 2,4 procenta celkové spotřeby, čímž ušetří až 500 tun oxidu uhličitého ročně. „Naším cílem je v budoucnu využívat energii pouze z obnovitelných zdrojů,“ uvedl již dříve technický ředitel Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.