Mladí Němci se jezdí učit k českým farmářům, láká je praxe na velkých lánech - regiony.impuls.cz

Mladí Němci se jezdí učit k českým farmářům, láká je praxe na velkých lánech

  9:12
V České republice je to rarita. Německý absolvent zemědělské školy přichází pracovat na farmu českého zemědělského podnikatele. I přesto, že v Německu by sehnal práci bez problémů, odešel za hranice, kde bude pracovat za mnohem nižší mzdu. Chce totiž získat zkušenosti v zemi velkých lánů a větších farem.
Mladí Němci se jezdí učit k českým farmářům | (0:59) | video: iDNES.tv

V Německu taková praxe možná není, protože převažují malé rodinné podniky.
Na své si ale přijde i Lukáš Janko, majitel farmy ve Vysoké Libyni na Plzeňsku, kde bude německý pracant obstarávat ovce, včely i polnosti o výměře téměř 300 hektarů.

„Tři roky sháníme absolventa zemědělské školy, který by nastoupil jako stálý zaměstnanec, ale nepodařilo se nám ho najít. Proto jsme sáhli po alternativě – na rok zaměstnáme Franka Riedla,“ vysvětlil Janko, u kterého už Němec několik týdnů pracoval v minulosti v rámci výměnných studentských pobytů mezi německou školou Staatliches Berufliches Schulzentrum Neustadt an der Waldnaab. Ta je podobná českému odbornému učilišti a Střední odborné škole v Plasích s maturitními obory.

Zaměstnat Němce má podle Janka i další výhodu. „Ten, kdo v Česku chodí na střední odborné učiliště, není tak aktivní, není tak pracovitý. Němci navíc umí všechny zemědělské činnosti, Češi znají spíš teorii,“ vypráví Janko a z legrace se ptá Franka Riedla, jestli umí sekat kosou, což prý ani Lukáš Janko moc neovládá. Frank kývá hlavou a dává najevo, že jde o samozřejmost.

Flexibilita německých studentů a absolventů je podle Janka dána i tím, že je v Německu hodně rodinných farem, jejichž majitelé do škol vysílají své děti, což bylo v Česku na více než 40 let za komunistického režimu zpřetrháno.

Oboru se chce věnovat jen málo absolventů

Podle Janka pouze tři čtyři absolventi z každé třídy zemědělského oboru chtějí pracovat v zemědělství nebo v servisní zemědělské firmě.

„Čeští absolventi jdou na školu proto, aby něco vystudovali, ale jejich sen je jezdit tirákem nebo dodávkou, část skončí ve fabrikách u pásu,“ líčí Janko, který převzal farmu od otce. Ten ji po obnovení demokracie v Česku dostal zpátky v rámci restitucí. Výměru od té doby rodina více než ztrojnásobila. Proto teď k jednomu stálému zaměstnanci hledá druhého.

„Frank dokončil studium v Neustadt an der Waldnaab. Protože chce pokračovat v ročním studiu, po kterém získá titul meister, potřebuje roční praxi v zemědělství. Mohl si vybrat německou farmu, kde by místo určitě našel, ale dal přednost Česku,“ uvedla koordinátorka česko-německých výměn a učitelka němčiny plaské střední školy Kateřina Müllerová.

Do Česka německé studenty táhne podle ní i to, že jejich rodiny mají často pozemky na území České republiky. „Vědí, že budou s Čechy spolupracovat a v Česku i hospodařit, proto je pro ně cenné udělat si tu kontakty. Někteří se také učí česky,“ dodala Müllerová.

Riedl chce jako meister pracovat v oblasti poradenství v zemědělství. A co by v roli poradce radil Jankovi? „Je to můj osobní názor, ale říkám panu Jankovi, jestli je nutné tolik stříkat. Samozřejmě chápu, že když nepostříkají, může se stát, že je menší výnos, ale pořád si říkám, že vše musí být vyvážené,“ uvedl student.

Neřekl by však, že němečtí zemědělci používají postřiky méně než ti čeští. I v Německu by prý farmářům radil to samé. „Je to celospolečenské téma, je potřeba pracovat s tím, co je, posílit půdu, a ne jen stříkat,“ shrnul.

Janko prý o ekologickém pohledu svého praktikanta ví a souzní s ním. „My také herbicidy, fungicidy nebo insekticidy bezhlavě neaplikujeme, ale používáme je v co nejnižších dávkách. Nechceme si zničit půdu, máme zájem ji předat v pořádku dalším generacím,“ sdělil farmář.

A jaká je podle Franka ideální velikost farmy, když Česko je v rámci EU státem s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků? „Nejlepší je mít farmu jako má Lukáš Janko, na které je svým pánem,“ konstatoval Riedl.

Základ je podle něj bydlet na farmě, a mít tedy přehled o tom, co se tam děje. „Ve velkých českých zemědělských akciových společnostech pracují lidé takzvaně od do a pak je nezajímá, co se stane, když tam nejsou, což je nevýhoda,“ popsal.

Výměnné pobyty mezi školami trvají léta

Na farmě Lukáše Janka je nyní v rámci výměnného pobytu, které začaly fungovat mezi oběma školami před 15 lety, i student školy v Neustadtu Jonnathan Schaller.

„Dříve do Česka jezdili na praxi trvající 21 dnů, ale to je pro Němce dlouho, protože většina studentů pochází z rodinných farem, kde potom chybí v hospodářství pracovní síla. Proto dnes jezdí jen na 14 dnů,“ vysvětlila Jarmila Půbalová z Koordinačního centra česko-německých výměn organizace Tandem, která na pobyty studentů také finančně přispívá.

Jonnathan přijel, protože chtěl poznat novou kulturu a novou zemi, v které se mu prý velmi líbí krajina a lidé jsou také milí.

„Chtěl jsem se také samozřejmě podívat jak a s jakými stroji se tu hospodaří. Zjistil jsem, že tu máte větší polnosti a jiné stoje než v Německu,“ shrnul Jonnathan, jehož rodina hospodaří na 65 hektarech půdy v bavorském Pleysteinu. Jedná se o biohospodářství, kde na rozdíl od Janka chovají i krávy a prasata. Jonnathan, který během praxe bydlí v rodině Lukáše Janka, prý už dnes ví, že rodinné hospodářství převezme jednou od rodičů.