Tachovsko má v mnoha oblastech podobné problémy jako Karlovarský nebo Ústecký kraj, naráží navíc na to, že patří do relativně bohatého Plzeňského kraje. Proto sem nemíří systémová ani dotační podpora státu.

Pod celorepublikovým průměrem je region i v počtu vysokoškoláků. Naopak nejvíc je zde cizinců, z nichž většina přišla z Ukrajiny s uprchlickou vlnou. „Jsem ráda, že jsme byli do projektu vybráni. Díky tomu jsme získali podporu expertního týmu zaměřeného na sociální začleňování ve školství, které pomůže i s integrací cizinců,“ líčí místostarostka Tachova Vendula Machová.

Tachov je jedno ze šesti měst v ČR, které se do projektu dostalo. Agentura pro sociální začleňování (ASZ) pošle do města expertní tým a tři roky se bude pracovat na tom, aby se situace zlepšila.

Cizinci tvoří uzavřené komunity

Machová upozorňuje, že zatímco na Ústecku nebo v Moravskoslezském regionu nejvíce výsledky vzdělávání stahují dolů sociálně vyloučené lokality s romskými ghetty, na Tachovsku jsou to hlavně cizinci, kterých je tu na počet obyvatel nejvíc v republice. „Cizinci už tu v některých oblastech tvoří uzavřené komunity, ale není tam, na rozdíl od těch romských, tak vysoká chudoba a není tam nezaměstnanost. Problém je, že žijí v sociální bublině a nejsou integrovaní. Na tom intenzivně pracujeme, ale je to běh na dlouhou trať,“ líčí místostarostka.

Za vše mluví čísla. „Na základní škole Zárečná v Tachově je 22 procent cizinců a na základní škole Kostelní je jich dokonce 30 procent. To se do výsledků vzdělávání musí propsat,“ vysvětluje Machová.

Potřební i zatracovaní. Cizinci v Tachově tvoří téměř polovinu obyvatel

Tachov do kyselého jablka integrace cizinců kousl i přesto, že startovní podmínky jsou nezáviděníhodné. „Průměrný věk učitelů v ORP (obec s rozšířenou působností – pozn. red.) Tachov je 57 let. Spousta hlavně starších učitelů je po covidu a po přílivu uprchlíků z Ukrajiny unavená a demotivovaná. Ale jsme rádi, že je tu vůbec máme, protože za pět let se očekává, že pětina jich odejde do důchodu,“ nastiňuje místostarostka. Jedním z cílů je proto spolupráce s Pedagogickou fakultou v Plzni.

A to nejen v lákání učitelů absolventů, které to na Tachovsko dlouhodobě moc netáhne, ale i ve vzdělávání dospělých. Nedostatek pedagogů, který se projevuje větším procentem nekvalifikované a neaprobované výuky, kdy učitel matematiky učí třeba i češtinu, totiž místní školy řeší originálně. Vytipovávají asistentky či družinářky, které ve školství nějakou dobu působí, a ty si pak dodělávají pedagogickou fakultu.

Pomohla by nová střední škola

„Dost velká část absolventů do škol nenastupuje kvůli vysoké psychické zátěži této profese. A když učit jdou, nechtějí jít na Tachovsko,“ nastiňuje místostarostka. Vracejí se podle ní hlavně rodáci, kteří vyšli z místních základních škol a pak se do nich vracejí jako učitelé.

Podle Machové by městu mohlo výrazně pomoci vybudování nové střední školy, kterou plánuje společně s Plzeňským krajem. Měly by se do ní přesunout technické obory, které jsou dnes na střední škole ve Světcích u Tachova. Podle místostarostky by se měly přidat i obory, které přilákají dívky, jako je ekonomie, environmentální zaměření, ale cílí i na pedagogické lyceum, z kterého by se mohli rekrutovat třeba další místní učitelé.

„Lákavá by pro ně mohla být dobrá dopravní dostupnost nebo nižší náklady na živobytí než ve velkém městě, zvlášť když jsme schopni poskytnout části učitelů městské byty,“ uvedla Machová. Odhaduje, že kvůli nízké středoškolské nabídce odchází kolem 150 dětí ročně mimo ORP za vzděláním a nevrací se.

Montovny se přesunou jinam, zůstane po nich pracovní síla bez vzdělání

Místostarostka je si vědomá i toho, že pokud se na Tachovsku integrace cizinců nepovede, bude zaděláno na velký problém. I proto radnice žádá, kde se dá, o dotační tituly. Jedním ze zdrojů je i ministerstvo vnitra.

Hodně práce se podle Machové za dotační prostředky už udělalo v jazykové oblasti. Ve školách už jsou zavedené cizojazyčné asistentky, běží mnoho kurzů češtiny, doučování pro děti z cizojazyčných rodin. V další etapě by se měl řešit fakt, že pedagogové nemají čas ani kvalifikaci na to, aby identifikovali sociální problémy, kterých je ve školách hodně. Proto je třeba na školy plné cizinců přidělit sociální pracovníky, kterých také není dostatek.

Nedostatek učitelů, psychologů i lékařů

Právě nedostatek lidí včetně učitelů, psychologů, lékařů a dalších vysoce kvalifikovaných profesí Tachovsko trápí nejvíc. A když už má nejvíc cizinců, bylo by logické využít ty kvalifikované. „Zvlášť když skupina uprchlíků před válkou byla charakteristická tím, že ji tvořila vzdělanější vrstva Ukrajinců,“ říká Machová.

Za chybu státu proto považuje fakt, že když se cizinci po příchodu do Česka registrovali, kolonka zaměstnání a vzdělání byla nepovinná. „To byl potenciál, který náš stát nevyužil, nepracuje s ním, a ani my se proto k datům o tom, jestli do našeho regionu přišli třeba lékaři či učitelé, nedostaneme,“ popsala Machová s tím, že zpětně se tito odborníci budou dohledávat špatně, protože jsou sevřeni v kleštích personálních agentur a ubytovatelů.

„Ukrajinci nám nepřišli ani na kurz, kde jsme je chtěli upozornit na formy vykořisťování a poradit, jak se jim bránit. Vlády neustále mluví o personálních agenturách a zlepšení v této oblasti, novodobé otroctví cizinců je u nás ale stále velký problém,“ dodává místostarostka s tím, že je to úzce spojené právě se vzděláváním dětí.

„Pokud nějaký žák žije v přeplněné ubytovně, nemá klid na učení a na spánek, nemá soukromí, jeho výsledky ve vzdělávání nebudou dobré,“ posteskla si.