Praktický lékař v Kolovči na Domažlicku Miroslav Kubiska se nyní víc než se seniory, kteří kolabují kvůli horku, setkává v ordinaci spíš s lidmi, kteří trpí kvůli klimatizaci a buď přicházejí s infekčními problémy, nebo s problémy pohybovými.

„Buď jsou lidé nastydlí, nebo mají problémy se zády. Když se zpotí a ofouknou, je to problém, protože se jim zablokují záda. A většinou se jim to stane v práci. Setkávám se s pacienty ze všech věkových kategorií,“ líčí Kubiska. Zaměstnavatelé by podle jeho názoru měli brát na své lidi ohled, protože nejen vedro, ale i klimatizace je nebezpečná.

Podle Kubisky mohou být následkem záda zablokovaná buď v kříži, nebo za krkem. Lidé se pak doslova nemůžou hnout. Pokud nastydnou, léčí se s respiračními onemocněními, se záněty hltanu, průdušek, se zápalem plic nebo zánětem dutin.

Stížnosti kvůli klimatizaci v PMDP

Stížnosti kvůli klimatizaci řeší v těchto dnech i Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP). „Občas se takové podněty od cestujících objeví,“ říká mluvčí dopravního podniku René Vávro.

„Cestující si stěžují, že klimatizace běžela moc nebo že se ve voze nedalo dýchat,“ říká Vávro s tím, že v klimatizovaných vozech jsou samolepky na oknech, že vůz je klimatizovaný, proto nejdou okénka otevřít. „V té souvislosti tu vidím stížnost, že okénka nešla otevřít, i když klimatizace neběžela,“ říká mluvčí.

Pak se dá podle čísla vozu či času a směru dopravního prostředku zjistit, jestli byla klimatizace špatně nastavená, nebo ji řidič zapomněl zapnout. „Případně voláme servis, který nastavení klimatizace zkontroluje,“ dodal mluvčí.

Libo led? Do pražské zoo přivezli tuny. Ochladí zvířata, potěší návštěvníky

Ten odmítá, že by řidič měl vliv na to, jak intenzivně je klimatizace puštěná. „Řidič po vyjetí klimatizaci zapne, ale ta je nastavená servisem, vše je zautomatizované,“ vysvětlil Vávro, podle kterého je klimatizace nastavená s ohledem na teplotu venku tak, aby lidé nebyli vystaveni při nastupování či vystupování příliš velkým teplotním skokům.

„Nebo aby klimatizace neběžela na minimum, když se teplota venku zvyšuje,“ uvedl. K tomu podle něj pomáhají venkovní i vnitřní teplotní čidla, kterými jsou vozy vybavené. „Je to složité, někdo má rád, když je v tramvaji větší chlad, někdo ne. Každý cestující to má pocitově jinak,“ povzdechl si Vávro.

Lidem, kteří jsou na působení klimatizace citliví, doporučil vozy bez ní. Cestující je poznají v jízdních řádech, kde jsou klimatizované vozy označené vločkou. Těch je zhruba třetina.

Rozdíl teplot venku a uvnitř max. 7 stupňů

Rozdíl teplot venku a v klimatizovaném prostoru by měl být pět až sedm stupňů a lidé by měli pouštět klimatizaci s rozumem. Stejně nebezpečný je podle neurologů průvan nebo prochladnutí po koupání, kdy lidé sedí v mokrých plavkách.

Řada pacientů v těchto dnech přichází s bolestmi zad, které jsou následkem průvanu třeba v továrních halách větraných pomocí průvanu. „Pacienti mi říkají, že je v halách ukrutné vedro. A jejich nadřízení to řeší tak, že otevřou vrata,“ popsala plzeňská neuroložka, která si nepřála zveřejnit jméno. Ta varuje i před sezením u větráku, protože jde o podobný princip vedoucí k zatuhnutí nebo zablokování zad.