Krajští záchranáři během května až července vyjeli k téměř pěti stovkám případů, při nichž bodnutí tímto hmyzem vyvolalo u alergiků nezvykle silnou reakci.
Entomologové ovšem doporučují, aby lidé hnízda sršní či vos bezdůvodně neodstraňovali a hmyz nezabíjeli.
„Vosy a sršně jsou velmi užitečné, protože zajišťují rovnováhu v přírodě. Důvodem jejich většího počtu byla teplá zima i teplé počasí teď v létě. Když je totiž tuhá zima, více vosích či sršních královen zmrzne, a výskyt je pak v sezoně nižší,“ říká entomolog Západočeského muzea v Plzni Jan Walter.
Ten vysvětluje, že když se tento hmyz přemnoží, není nutný lidský zásah. „Když je vos a sršňů víc, je pro ně méně potravy, a kvůli tomu může být méně jedinců v příštím roce. Když se totiž hnízdo neuživí, zanikne, a nestihnou se tak vyvíjet nové královny. Příroda je zkrátka tak moudrá, že dochází k samoregulaci,“ konstatuje Walter.
Navíc sršeň obecná, která je v potravním řetězci výš, může lovit i vosy a sršeň zase mohou lovit někteří obratlovci. „To je potravní koloběh a regulační mechanismy, které v přírodě fungují. Když se ale třeba vosy či sršně dostanou do kontaktu s námi lidmi, snažíme se ten koloběh nějak regulovat, protože z nich máme podvědomě strach. Ale příroda se s tím umí vypořádat i bez nás,“ dodává odborník. Připomíná, že když člověk na vosy či sršně neútočí, nic mu neudělají.
Vosy nebo sršně jsou agresivní pouze ve chvíli, když se jim člověk přiblíží k hnízdu. „Já to ale vysvětluji na příkladu nás, lidí, kterým kdyby někdo cizí vlezl do domu, také ho nepozvou na kávu. Cítí se v té chvíli ohroženi a snaží se predátora, který se k hnízdu přiblíží, vyhnat,“ popisuje entomolog.
Lidem v jejich vlastním zájmu doporučuje, aby hnízda vos a sršňů neničili. „Když mají lidé hnízdo vos nebo sršní na zahradě a neohrožuje je, není potřeba panikařit. Vosy i sršně loví komáry, mouchy a ostatní hmyz, a pomáhají tak regulovat stavy v přírodě,“ popisuje Walter. „Jiné je to, pokud se hnízdo vyskytuje u alergiků. Ti pak musí zvážit možné riziko s tím, jestli je nutné hnízdo s pomocí hasičů odstranit, či nikoliv,“ dodává entomolog.
Záchranku volejte k závažným případům
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje v období od začátku května do konce července zasahovala u zhruba 490 případů alergických reakcí různě závažného typu způsobených hmyzem. Jednalo se především o bodnutí vosou. V tomto období nedošlo k žádnému úmrtí pacienta spojenému s alergickou reakcí nebo anafylaktickým stavem. „Nejčastěji se do terénu vyráželo k osobám, které mají alergii na vosí bodnutí prokázanou a vědí o ní,“ konstatuje mluvčí krajských záchranářů Lukáš Uherek.
Nenadávejte na vosy. Jsou v přírodě prospěšné, naučte se s nimi žít |
Nejzásadnější v těchto okamžicích je podle něj správné vyhodnocení situace a fakt, zda je nutné přivolat záchrannou službu. Pokud člověk po bodnutí hmyzem náhle začne trpět dušností, je malátný, otéká mu obličej nebo krk či ztrácí vědomí, je vhodné co nejrychlejší přivolání záchranky. „Operátor tísňové linky přesně poskytne volajícímu instrukce, co dělat do příjezdu výjezdových skupin na místo,“ radí Uherek.
Je potřeba kontrolovat dýchání pacienta, pokud došlo ke ztrátě vědomí, uložit jej do polohy vleže na záda a tahem za bradu zaklonit hlavu, a držet tak volné dýchací cesty. V případě, že člověk přestane dýchat, je pak nutné neodkladně zahájit laickou resuscitaci. U běžných stavů se může postižené místo zchladit a podat volně prodejný lék proti alergii typu Zyrtec, Zodac a jiné. „Pokud nevím, zda činím dobře, zavolám na tísňovou linku záchranné služby a poradím se s operátorem,“ doporučuje Lukáš Uherek.
Užitečné, ale obtížné. Hasiči vyjíždějí kvůli vosám i čtyřikrát častěji |
Záchranáři zasahovali u případu ze Sušicka, kde muže při práci v lese pobodala sršeň. Muž upadl do bezvědomí a chvíli nedýchal. Zachránil ho kolega, který mu zaklonil hlavu a sledoval ho až do příjezdu záchranářů.
12. srpna 2015 |
