„Cílem je nejen přilákat návštěvníky na technickou památku, ale zvýšit udržitelnost provozu samotného zámku. Ekologicky vyrobená energie by totiž měla pokrýt zhruba třetinu spotřeby elektřiny,“ uvedl kastelán zámku Jan Polívka, který by si přál, aby se z uspořených peněz dobudovaly historické herní prvky pro děti a osvětlení v zámeckém parku. Ten by tak mohl návštěvníky lákat i k nočním romantickým procházkám.
„Snížení nákladů na elektřinu bychom přivítali, protože cena elektřiny vzrostla od covidu tak, že na zámku Kozel tvoří 15 procent rozpočtu, dříve to bylo deset procent,“ přiblížil kastelán.
Chátrající elektrárna hyzdí vstup do parku
Elektrárna byla součástí objektu, který byl v 80. letech minulého století částečně zbourán. Na jeho místě v 90. letech vyrostla prosklená terasa restaurace. Ta dnes vstup do parku hyzdí. Stavba totiž chátrá, vstup do ní je zatlučen prkny a vnitřek je zarostlý plevelem. Stojí u Lopatského rybníku. Jedná se o prostor, který je vstupní branou do zámku od parkoviště u Bezejmenné čajovny.
Podle kastelána, který by si přál vstupní prostor co nejdříve zvelebit, problém nastal v 80. letech minulého století, kdy se objekt hamru v takzvané akci Z zboural a zůstala jen památkově chráněná budova vedle. „Dříve zde fungoval nejen hamr, ale i čerpadla, která hnala rybniční vodu nahoru do zámku, kde se používala na zalévání a v konírně. Po odstranění budovy hamru byly však sklepní prostory nedostatečně zasypány a na těchto nestabilních základech vznikla postupně prosklená přístavba restaurace, kterou statik v roce 2019 zakázal používat,“ popsal Polívka.
„Propadla se tam podlaha, kterou jsme rozebrali. Našli jsme původní základy a původní sklepy. V sanačních pracích jsme pokračovali. Vykopali jsme torzo původní vodní turbíny. Vše v místě komplikuje i průsak z rybníku, takže voda sklepy vymílá. Nevzhlednou stavbu navíc nemůžeme strhnout, protože tvoří zábranu před průnikem dešťové vody shora, která by mohla způsobit ještě větší škody,“ popsal Polívka.
Nyní Národní památkový ústav, v jehož správě státní zámek je, připravuje podklady ke studii a projektové dokumentaci k obnovení malé vodní elektrárny. V obnovené budově by mohlo podle kastelána vzniknout například infocentrum a zázemí pro návštěvníky, protože fungující toalety jsou jen na zámku, což je poměrně daleko od parkoviště.
Součástí infocentra by podle kastelána mohla být i interaktivní výstava s popisem toho, jak sílu vody využívali naši předci, co pro zámek objekt zajišťoval, a srovnání s vodními díly na jiných památkách,“ vyjmenovává kastelán další možnosti.
Odhad nákladů na obnovu zatím na stole nemá. „Určitě to ale bude ve vyšších jednotkách milionů,“ sdělil kastelán s tím, že na obnovu budou památkáři shánět dotační prostředky.
Obnova malé vodní elektrárny a vznik infocentra by podle kastelána přinesla několik tisíc návštěvníků navíc. „Odhad je plus pět procent,“ uvedl Polívka. „Dnes totiž návštěvníci hledají lokality, kde mohou strávit celý den a rozšířením nabídky o technickou památku bychom tento zájem naplnili,“ dodal Polívka.
Ten čerpá zkušenosti z jiných památek. V nedávné době došlo třeba k opravě původní vodárenské věže na zámku Hluboká. „Obnovení historického způsobu čerpání užitkové vody na zámecký kopec mělo mezi návštěvníky velký ohlas,“ dodal kastelán. K obnově vstupního prostoru do zámku by mělo podle něj dojít i ve spolupráci s obcí Šťáhlavy. Ta vlastní sousední pozemky, kde jsou nefungující chatky, minigolf či občerstvení.
