Na místo krizové události by totiž ještě před příjezdem záchranářů byly schopné dopravit například věci potřebné pro resuscitaci při srdeční zástavě nebo při silné alergické reakci na bodnutí hmyzu.
Záchranáři nyní v rámci pilotního projektu spolupracují se Správou informačních technologii (SIT) města Plzně, která má drony a s nimi už delší dobu pomáhá hasičům nebo policistům. Ředitel ZZSPK Pavel Hrdlička upozornil, že při záchraně životů na místě krizové situace v prvních minutách často hraje zásadní roli laická veřejnost a té může pomoci vyspělá technika jako jsou drony.
Ty totiž ještě před příjezdem záchranářů mohou na místo dodat věci, které pomohou ohroženým lidem přežít kritické chvíle, než je převezmou zdravotníci. „Tento projekt je jedním z těch, kdy se snažíme k pacientovi dopravit zdravotnický materiál nebo přímo automatizovaný defibrilátor,“ prohlásil Pavel Hrdlička.
Plzeň smí jako první město létat s drony. Točit budou střechy i povodně![]() |
Instrukce k použití přístroje by mohl laikům telefonicky dávat dispečink záchranky. Hrdlička zdůraznil, že při záchraně zraněných má rychlost zásahu obrovský význam. Podle něho právě včasné použití automatického externího defibrilátoru hraje u záchrany lidí s náhlou zástavou oběhu zásadní roli.
„Každá minuta nečinnosti, zejména pokud není prováděna zevní srdeční masáž, znamená o deset až patnáct procent snížení pravděpodobnosti přežití,“ prohlásil Hrdlička. Pokud je defibrilátor použitý do tří až pěti minut, šance na přežití může dosáhnout až 70 procent.
V pilotním projektu SIT nyní používá velký dron, který unese náklad o hmotnosti 30 kilogramů. Stroj je vybavený navijákem a závěsným zařízením, a pokud by na místě nemohl přistát, náklad na zem spustí. Dron má i vlastní padák, aby v případě nečekané komplikace jeho pád na zem nikoho neohrozil. Dolet dronu by měl být zhruba 20 kilometrů a rychlost přes 70 kilometrů v hodině.
„Hlavně by na místo letěl ve srovnání se sanitkou přímo. Při testování na to, co dronu trvalo vzduchem tři minuty, sanitka potřebovala osmnáct minut,“ uvedl ředitel SIT Luděk Šantora.
Pilotní projekt má otestovat nejen technické parametry dronů jejich využití v reálných podmínkách. „Simulace budeme provádět přibližně rok, musíme otestovat dolet dronu, výdrž baterií, spojení přes mobilní 5G síť, zátěž, kterou dron unese, nebo testování spojení kamery, která operátorovi tísňové linky přinese obraz dané situace,“ vysvětlil Šantora.
Připomenul, že projekt vyžaduje i úzkou spolupráci s Úřadem pro civilní letectví ČR. Podle Šantory je nyní zapotřebí vyřídit povolovací procedury, aby se doprava zdravotnického materiálu mohla rozběhnout v běžné praxi.
Šéf krajský záchranářů tvrdí, že zatím není jasné, zda by v budoucnu drony pro dopravu zdravotnického materiálu vzlétaly z jednoho, nebo více míst v kraji. „To je v jednání. Myslím si, že by bylo lepší, pokud by těch míst bylo víc než jenom jedno,“ konstatoval Pavel Hrdlička.