Ani v jednom případě ho ale nestihne, jelikož pěší cesta na stanici mu potrvá osm minut – což uvádí jen rozšířená verze. Pokud by cestující chtěl jet pozdějším spojem, půjde do stejné stanice metra devět minut, tedy o minutu déle.
Rozšířená verze Lítačky (obrázek vlevo) říká, kdy má cestující vyrazit, aby po započtení minutové chůze na zastávku přišel na čas odjezdu nejbližšího relevantního spoje. V cíli pak bude v čase uvedeném za pomlčkou, tedy v 11.33. Oproti tomu klasická verze (obrázek vpravo) hlásí čas odjezdu spoje.
Při novém vyhledávání téhož je všechno zase trochu jinak. A jindy se obě verze dokonce shodnou. Podle provozovatele je ovšem největší potíží rozšířené verze Lítačky nedostatečné pochopení jejích uživatelů.
„Poprvé jsem si rozdílných časů všimla v polovině září, ale byl víkend, tak jsem si řekla, že je to třeba nějakou údržbou systému,“ sdělila MF DNES pravidelná cestující pražskou MHD Sabina, která studuje v Suchdole. V následujícím týdnu podle svých slov znovu porovnala údaje obou verzí Lítačky a bylo všechno v pořádku.
„Teď, během října, si ale znovu všímám nesouladu a nevím, které verzi věřit,“ podotkla žena s dodatkem, že při každém novém vyhledání jsou navíc časy zase trochu jiné. „Je to jako házet si kostkou,“ připodobnila. Redakce MF DNES otestovala funkci obou verzí plánovače tras a nesrovnalosti byly patrné na první zadání, které se jako v kaleidoskopu ještě znovu proměnily při zadání opakovaném. Lišily se jak časy nejbližších odjezdů, byť třeba o minutu, tak i některé doby pěší chůze ke stejných zastávkám.
Záleží na řidičově potřebě
Rozdílné časy oproti realitě se ukázaly i na elektronické informační tabuli na Dejvické, kde redakce zkusila srovnat čas odjezdu autobusů směrem na Suchdol. Je pátek odpoledne, minuta po páté, na konečné nestojí žádný autobus. Klasická verze Lítačky uvádí, že nejdříve přijede autobus 107, a to v 16.34.
Za prudké brzdění slýchají nadávky. Řidiči MHD přitom denně zabraňují nehodám |
Beta verze hlásí, že dříve dorazí bus 147, a to v čase 16.31, tedy právě teď. Informační tabule na zastávce uvádí minutu do příjezdu linky 147. Přitom žádný autobus není v dohledu. Stejné oznámení je i na druhém řádku infotabule. Za minutu by tedy měly přijet autobusy linky 147 hned dva. Zastávka se ale plní cestujícími dál, než v čase 16.39 přijíždí jeden autobus 147 souběžně se spojem 107.
„Pokud jde o tabuli na Dejvické, je na ní zobrazování odjezdů velice složité,“ předeslal náměstek ředitele pro městskou dopravu a marketing společnosti ROPID Martin Šubrt. „Jde sice o začátek trasy, ale kvůli zpožděním z opačného směru v obratišti často v tu dobu autobus ještě ani není,“ potvrdil.
Využíváte Beta verzi aplikace Lítačka?
Původní, tedy klasická verze vyhledávače podle něj se zpožděními z opačné části trasy počítá velice omezeně. „Rozšířený vyhledávač a odjezdová tabule se zpoždění z předchozí jízdy autobusu snaží vyhodnotit lépe a poskytnout reálnější data o odjezdu, v této situaci ale nelze mít přesné údaje nikdy, vždy jde o odhad,“ připustil Šubrt. Poukázal na to, že když řidič přijede na konečnou pozdě, doba nového odjezdu může být, s ohledem na jeho aktuální potřebu přestávky, různá.
Beta zaokrouhluje
Podle Operátora ICT (OICT), který Lítačku provozuje, funguje každý z vyhledávačů na jiném principu. Proto každý z nich uvádí jiné výsledky. „Rozšířená verze je založena na real-time datech a skutečně počítá i chůzi,“ upozornil vedoucí oddělení komunikace a marketingu OICT Vladimír Antonin Bláha. Návrhy tras se tedy počítají s přesností na sekundy a zobrazované informace zahrnují i aktuální polohy spojů.
„Možné zobrazení, kdy chůze při jednom hledání trvá osm minut a jindy devět minut, je způsobeno zaokrouhlováním, kdy uživatelům nezobrazujeme přesnost na sekundy, ale počítáme s ní. Někdy se tedy může stát, že po zaokrouhlení vyjde čas chůze na osm a jindy na devět minut, jelikož přesná hodnota se pohybuje někdy mezi těmito možnostmi a záleží, jak vychází navazující spoj,“ vysvětlil Bláha.
I řidiči MHD jsou pod drobnohledem. Nejčastěji kouří ve voze, zjistila kontrola |
U rozšířené Beta verze jsou uvedené dva časy rozdělené pomlčkou, přičemž pokud první číslo hlásí čas 11:19, neznamená to, že v tento čas již vyjíždí vlak metra. Jde podle Bláhy o čas, kdy má uživatel vyjít. „A do cíle přijede v čase za pomlčkou,“ upřesnil. A pokud výpočet Bety někdy nesouhlasí? „Je to testovací verze, která je unikátní. Nemá ve světě obdoby, nemáme se tedy čeho držet,“ doplnil Bláha s tím, že chyby stále vychytávají.
„Brzo odstartujeme program s pětistovkou dobrovolníků, kteří s námi na vylepšování budou spolupracovat,“ uzavřel. Vedoucí odboru technického rozvoje a projektů Ropidu Zbyněk Jiráček redakci MF DNES sdělil, že na základě zpětné vazby už vědí, že prezentace časů v „rozšířeném“ vyhledávači bývá zatím někdy uživateli interpretována nesprávně.
„Nejsou zvyklí na to, že by se počítalo i s chůzí na zastávku. Navíc uživatelům chybí na první pohled informace o odjezdu spoje ze zastávky. Je to vlastně až druhý krok trasy. Máme to jako podnět do dalšího rozvoje a v budoucích verzích bychom to rádi upravili, aby to bylo srozumitelnější a užitečnější,“ dodal Jiráček.
Předpovídání zpoždění
„V současné chvíli pracujeme na vývoji algoritmů, které by dokázaly předpovědět i budoucí zpoždění,“ dodal Jiráček. První „vlaštovkou“ podle něj je nová funkce naší aplikace mapa.pid.cz, která umí problémové úseky detekovat.
„Započítání budoucího zpoždění do údaje o odjezdu je nicméně komplikované, je potřeba se vyhnout ‚false positive‘ chybě. Kdyby aplikace předpovídala odjezd na pozdější čas, než jaká bude skutečnost, pak by naopak někomu mohl autobus snadno ujet,“ vysvětlil vývojář.
„Nelze ‚odhad‘ zpoždění přehnat, aby autobusy pak neodjížděly naopak dříve, než je napsáno. Je otázkou, zda v takových případech na odjezdové tabuli nezobrazovat text: ‚Nepravidelný provoz, odjezdy podle možností.‘ K tomu by ale bylo rovněž třeba nastavit parametry, kdy by se automaticky zobrazoval. Všechny tyto systémy musí umět fungovat bez zásahu člověka, protože lidí na dispečincích i infolinkách je poměrně málo, takže ovládat tyto informace člověkem je nemožné,“ uvedl.
