V metropoli však aktuálně probíhají také výzkumy například v centru u Masarykova nádraží nebo na periferii.
„Během letošní sezony návštěvník pozná různé výzkumné metody, vývoj dokumentačních technologií, způsoby ošetření artefaktů, ale i interpretační přístupy. Je to archeologie v kostce,“ uvedl Jaroslav Řídký z pražského Archeologického ústavu AV ČR (ARUP). Mimořádný zážitek nabízí nebeská archeologie.
Archeologický výzkum pod brodským obchvatem měnil historii a naplnil muzeum |
„Lidé si vyzkoušejí také leteckou archeologii za doprovodu uznávaného odborníka na tuto problematiku Martina Gojdy z ARUP,“ uvedla Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR (AV ČR). Zájemci se na palubě letounu Cessna 172 přenesou do léta 1813 a nad údolím Ohře poznají obrannou linii proti císaři Napoleonovi.
Archeologické létoArcheologie v kostce – tak lze shrnout program pražského Archeologického léta, které podle plánu potrvá do 9. září. Program a rezervaci jednotlivých exkurzí lze zajistit na webových stránkách www.archeologickeleto.cz. Info nabízejí mimo jiné i sociální sítě. |
Po stopách krále
Mimořádný zážitek nabízejí i komentované prohlídky na Vyšehradě, který v tomto roce slaví sté výročí výzkumů. „Myslíme si, že to, jak se nám nyní skládá poznání o Vyšehradu po založení kapituly v roce 1070, Vratislav II. vytvářel projekt, který lze nazvat královským. Ten v roce 1085/86 završil Vratislav II. svou korunovací,“ uvedl archeolog Ladislav Varadzin z ARUP, který provede účastníky přednášek Vyšehradem, a to i pod jeho povrchem.
Právě archeologie v této lokalitě odkrývá stopy politického programu vlády českého knížete a prvního krále Vratislava II. Jde třeba o nejstarší středověký kamenný palác, most a samozřejmě také kostely. „Kromě úspěšných lokalit z minulých let přibyla v programu i nová místa, jako třeba dvě pražská hradiště – v Butovicích a Divoké Šárce,“ zvou pořadatelé.
Vycházka za temnou minulostí zavede zvědavce i na Letnou. Terasa nad Vltavou se v minulosti stala vojenským táborem křižáků císaře Zikmunda v roce 1420, francouzská či pruská armáda lokalitu využívala za válek v polovině 18. století. Záchranný archeologický výzkum zde nedávno objevil stopy pracovního tábora z 50. let, doby výstavby Stalinova pomníku. „Dům měl rozměry 10 x 18 metrů, v něm mělo být ubytováno 40 osob,“ uvedl archeolog Jan Hasil z ARUP.
Zájem o program Archeologického léta je velký a místo na prohlídky je třeba si rezervovat včas. Některé termíny jsou již obsazeny.
Pod povrchem metropole
Uzavřenými výzkumy, s nimiž se seznámí účastníci exkurzí Archeologického léta, výzkum pod povrchem hlavního města nekončí. Průzkum předchází velké stavby. Plochu o rozloze 362 fotbalových hřišť archeologové prozkoumají do února následujícího roku na jihovýchodě Prahy. Jde o místo, kudy povede dlouho odkládaná stavba úseku 511 Pražského okruhu u Běchovic. Z hlediska pravěkého, protohistorického a historického osídlení jde o výrazně exponovanou oblast. Archeologický výzkum předejde také chystané přeložce silnice I/12 mezi Běchovicemi a Úvaly.
Jako 362 fotbalových hřišť. Archeologové zkoumají oblast stavby Pražského okruhu |
Představu o tom, co vše se v této oblasti dá najít, si lze vytvořit též v rámci Archeologického léta během exkurze k Lítožnickým rybníkům. Výzkum zde odhalil mj. rozlehlou osadu ze starší doby římské, z přelomu našeho letopočtu, reprezentovanou zahloubenými chatami, nadzemními kůlovými stavbami či bateriemi železářských pecí. Prostor bývalé klášterní zahrady na jižním okraji areálu gotického kláštera cyriaků s kostelem sv. Kříže Většího v Dušní ulici na Starém Městě letos na jaře probádali archeologové před stavbou tělocvičny.
Výstavba z doby Karla IV. i proměny lokality z doby vzniku nynějšího Masarykova nádraží po roce 1844 – i to se nachází na ploše několika set metrů čtverečních, jejichž výzkum potrvá do roku 2027.
