BARRANDE. Horolezci po 140 letech sundali ze skály ikonický nápis - regiony.impuls.cz

BARRANDE. Horolezci po 140 letech sundali ze skály ikonický nápis

  10:58
Stejně jako americký Hollywood má svůj ikonický bílý nápis, tak pražský Barrandov má svou desku připomínající slavného francouzského vědce. Ta se sto čtyřicet let od osazení a půlstoletí od poslední rekonstrukce opět dala do pohybu. Je v havarijním stavu a čeká ji kompletní renovace.
Horolezci sundali ze skály ikonický nápis BARRANDE | (2:10) | video: iDNES.tv

Jeřáby a horolezci v pátek ráno sejmuli ze skály téměř 5 metrů dlouhou a 1,5 metru vysokou kovovou desku vážící přes tisíc kilogramů. Ta byla do skalní stěny vsazena jako symbolický pomník v roce 1884, rok po smrti paleontologa Joachima Barranda. Právě po něm byly skála i celá národní přírodní památka pojmenovány. Nápis je vytvořený na několika segmentech poskládaných k sobě.

Deska je ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku.

„Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách,“ potvrzuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Předrestaurátorský průzkum ukázal, že vrstvy nátěrů jsou zdegradované, nekompaktní a odlupují se, koroze pak narušila celou její statiku. Kvůli havarijnímu stavu desky je nutné ji z bezpečnostních důvodů ze skály sejmout.

Národní muzeum by v příštím roce rádo desku na Barrandovské skály vrátilo. Stejně jako před 140 lety bude na financování návratu tohoto symbolického předmětu hledat sponzory.

Na instalaci desky v hodnotě 572 zlatých byla v 19. století provedena sbírka mezi významnými geology v USA. Velkou část nákladů neslo také Museum Království českého, jak se tehdy Národní muzeum jmenovalo.

„Joachim Barrande odkázal Národnímu muzeu statisíce zkamenělin, z nichž část mohou návštěvníci obdivovat na čestném místě v expozici pravěku. Jeho jméno je též uvedeno mezi ostatními významnými osobnostmi naší historie na fasádě muzea a považujeme za naši povinnost pečovat o jeho odkaz a památku,“ dodává Michal Lukeš.

Desku navrhl už Jan Neruda

První záměr vytvořit a umístit pamětní desku navrhl už v roce 1883 Jan Neruda v rámci svého fejetonu v Humoristických listech. O vznik a její umístění se pak nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea.

Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla do tehdejších Chuchelských skal zasazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea a před více jak 140 lety a 14. června 1884 slavnostně odhalena za účasti špiček tehdejší národní společnosti, jejíž zástupci sledovali odhalení desky na Vltavě přímo z plovoucího parníku. Pamětní desku vyrobila a její výrobu v hodnotě 300 zlatých sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni.

I když skály ještě několikrát změnily majitele, věcné břemeno v podobě pamětní desky bylo na základě zápisu v pozemkových knihách z roku 1884 zachováno nástupcům Musea Království českého. V roce 1907 byla deska z důvodu úprav Barrandovské skály sejmuta a znovu pozlacena. Nátěry byly posléze obnoveny ještě v roce 1968.

Autor: