Josef Wertheim starší je nedílnou součástí šesté generace pokračující v artistické tradici, která podlehla podmanivému kouzlu tohoto jedinečného, ale zároveň náročného života.
„Bylo to nádherné, jako dítě si pamatuji československý cirkus. Na Letné jsme stáli s cirkusem Evropa, Letná byla taková ta top. Měli jsme dvě až tři vystoupení denně. Pamatuji si na plný stan, kde byla hromada lidí a nádherná atmosféra. Bylo tam i hodně dětí, takže si bylo s kým hrát. Skvělý dětství,“ vzpomíná Wertheim na své začátky.
Cirkus mají v krvi. Tři ženy, které žijí štacemi, žonglováním a akrobacií |
Jejich rod je spjatý s perskými tyčemi a žonglováním. „Když vidíte své rodiče vystupovat, zkoušíte je samozřejmě napodobit a hrajete si také na cirkus. Takže se k tomu dostanete rychle,“ popisuje první počiny.
Za osudové setkání s jeho nynější manželkou pak vděčí své sestře. Okolnosti seznámení ovšem nebyly zcela pozitivní. Vedlo k nim totiž její zranění, které způsobila špatná obuv. Z důvodu indispozice tak nemohla dále vystupovat a proto za svojí kamarádkou Aurou poslala svého bratra. „Po šesti dnech jsme se dali dohromady. Za měsíc přišel a donesl mi prstýnek. Byla jsem ráda, každému jsem ho ukazovala,“ vypráví jeho manželka Aura Wertheim.
I přesto, že se sama do cirkusového světa nenarodila, tento alternativní životní styl si zamilovala. Za tím, že do něj dostala, navíc stojí podle ní šťastná náhoda. Její sestra se totiž dostala do cirkusu přes rodinného známého. „Když mě uviděli, řekli, že se mnou taky něco udělají. Říkala jsem ale, že nic neumím a pak jsem za měsíc odjela do Francie,“ říká Aura s úsměvem.
Koronavirová pauza
Náročné období s sebou přinesla pandemie koronaviru, kterou úspěšně přečkala pouze polovina cirkusů působících v České republice.
Pro Wertheimovu rodinu to bylo těžké i z důvodu, že po několika letech každodenního setkávání zažila odloučení. Během covidu totiž Josef Wertheim starší jezdil pracovat do Německa a Aura chodila na čtyři hodiny denně uklízet. Déle to nešlo, protože doma byly i její děti.
VIDEO: Putyka spojí cirkus s Horáčkem. Zpívají Cina, Ruml i Vladimir 518 |
Na otázku, zda si lezli na nervy, Aura se smíchem odpověděla, že když její manžel přijel na dva dny domů, tak se často hádali. „Jak byl koronavirus a manžel byl pořád pryč, tak jsem si zvykla, že jsem sama. Pak najednou přišel domů a hádali jsme se. Nikdy jsme totiž nebyli tak dlouho od sebe. Jak jsme pořád spolu, jsme na sebe zvyklý. Za covidu to tak bylo pro nás velmi těžké,“ popisuje Aura žití bez cirkusu a o čase doma.
Není tajemstvím, že kromě karavanu pracují i na baráku. „Barák není ještě hotový, tady (v karavanu, pozn. red.) se tak cítím víc jako doma. Máme prostor, dřív jsme měli menší karavan. Po domluvě s manželem se koupil vetší, aby naše rodina mohla být pospolu a měla více prostoru,“ říká Aura.
Z generace na generaci
V tradici pokračují už také jejich děti. „Dcera je velmi ohebná a může tak dělat jakákoliv čísla. Nejvíc se o ní bojím, když cvičí na visuté hrazdě. Když je ale sleduju, dělá mi to radost,“ popisuje Aura.
V cirkusu se totiž našel i její syn, a to v osmi letech. „Začal jsem trénovat na perských tyčích. Na začátku jsem se hodně bál, ale pak jsem si zvykl,“ říká Josef Wertheim mladší. O talentu vypovídá i zápis v České knize rekordů. „Bylo to na osmi pohyblivých válečcích, a to 25 sekund. Je to hodně náročné. Do světového rekordu bych se ale určitě nezapsal, jsou lepší,“ říká skromně mladík a dodává, že je rodičům vděčný. „Jsem rád, že můžu mít takovou svobodu a v budoucnu cirkus převzít.“
Život bez cirkusu by si nedokázal představit nikdo z rodiny. „Je to spousta starostí, stresu a zodpovědnosti. Sedm let jsme museli splácet cirkus. Nemohli jsme si ho jen tak koupit. Barák máme taky stále rozestavěný, protože jsme museli dát jednou peníze do cirkusu a pak zase do baráku. Cirkus tak člověk musí dělat, protože ho to baví,“ říká jeho zakladatel.
Manželé tak už mají jasno, jak bude vypadat jejich život za několik let. „Budeme jezdit furt, i když budeme starý. Kouzla, nože... máme to připravený,“ říká se smíchem Aura.
Cirkusová zvířata vystupovat v manéži baví, jinak jsou znuděná, říká historik |
Její manžel to vidí stejně. „Cirkusák není nikdy starý na to, aby mohl dělat cirkusáka. Do důchodu se nechodí, cirkusák vždycky jezdí s cirkusem a pomůže například jako klaun. Když je navíc někdo v nouzi, ostatní mu pomůžou a může to být i někdo, s kým nemáte zrovna dobré vztahy. Je to zvláštní bláznivá komunita lidí, ale je to nádherné,“ říká na závěr Josef Wertheim starší.
