Tiskový mluvčí IPR Marek Vácha pro redakci iDNES.cz přiblížil, v jak vážném stavu se budovy z přelomu 60. a 70. let od architekta Karla Pragera (1923-2001) nacházejí. „Kdybyste sundali venkovní opláštění, tak uvidíte, že nosná konstrukce je v opravdu žalostném stavu. Když ve třetím patře povyskočíte, tak ve čtvrtém ucítíte, jak se budova zatřese.“
 |
Komplex neprošel od jeho dokončení žádnou generální úpravou a zub času se na něm již od pohledu značně podepsal. „Do budovy zatéká. Podobně jako v metru, zvlášť po velkých deštích, máme po budově rozmístěné kyblíky a hadry. V plášti je také díra, která je zalepená izolepou,“ dodal mluvčí ke stavu budovy.
Celková rekonstrukce by se podle předběžných výpočtů měla pohybovat okolo jedné miliardy korun. Výsledná částka se však s největší pravděpodobností zvýší. „Ta cena se neustále vyvíjí. V době, kdy jsme plánovali projektovou dokumentaci, teprve dozníval covid, nebyla válka na Ukrajině a ceny za služby byly úplně jinde,“ uvedl k pravděpodobnému prodražení Vácha.
Praha moderní i chráněná. Sdružení se s developery přou, co ve městě stavět |
Hlavní město Praha si jako majitel komplexu závažnost stavu uvědomuje a spolu s IPR a možnou dotací z fondu ministerstva životního prostředí se bude na opravách významně finančně podílet.
Vedení institutu věří, že samotná rekonstrukce by mohla začít ještě v průběhu letošního roku a trvat by měla několik let. Kam se zázemí projektantů dočasně přesune, zatím není známo.
Ve třech z původně pěti plánovaných budov sídlí rovněž Centrum architektury a městského plánování, které je veřejnosti možná více známé jako CAMP. Místo, které slouží jako multimediální galerie s příjemnou kavárnou.
OBRAZEM: Žižkovský Mordor je minulostí, fotograf rok sledoval jeho bourání |
Modernizací projdou také podzemních prostory, které v minulosti fungovaly jako pivovarské sklepy a autoopravna. Nachází se tam pilíře, na kterých celá budova stojí, a i jejich stav je nutné podrobit důsledné rekonstrukci. Po dokončení by IPR i toto místo rád využil. Ve hře je například lezecká stěna nebo rozšíření kulturního zázemí pro CAMP a zaměstnance objektu.
Autorem tzv. kostek je významný československý architekt Karel Prager, pod jehož taktovkou vznikla také Nová scéna Národního divadla, Nová budova Národního muzea, dříve známá jako budova Federálního shromáždění, nebo Budova Komerční banky na Smíchově.
