Iniciátorkou je starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, která je zároveň vzdáleného příbuznou knížete. Navíc je členkou TOP 09, kterou společně s Miroslavem Kalouskem Karel Schwarzenberg založil.
„Schwarzenbergův odkaz sahá daleko za hranice naší země, avšak jeho srdce zůstávalo vždy věrné České republice. Právě proto je důležité ho uchovávat i v českém veřejném prostoru,“ míní Radoměřská.
„Pro mě to byl moudrý strýc, který mi po revoluce vysvětloval okolnosti přerodu v demokratickou zemi. Jinak to ale byl také maják liberálního myšlení. Taková osobnost tady už velmi chybí a zatím žádného zástupce nevidím,“ dodává.
Zemřel Karel Schwarzenberg. Politik z šlechtického rodu, který nenudil |
Kouzelný kout Malé Strany
Dostatečně důstojnou poctou je podle ní toto místo už jen díky své poloze. Kromě dvou již zmiňovaných staveb, které náplavku ohraničují, je v těsné blízkosti například i Werichova vila s oblíbeným kulturním centrem a také park Kampa.
V lokalitě se mimo to nachází též dům U Žluté růže, spojený například s pobytem skladatele Bohuslava Martinů anebo dům herce Eduarda Kohouta.
Pojmenovali byste náplavku po Karlu Schwarzenbergovi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 18. března 2025. Anketa je uzavřena.
„Náplavka je jedním z nejkouzelnějších koutů Malé Strany a sám Karel Schwarzenberg tam svého času moc rád chodil. Málokteré místo mu bylo tak blízké, jako právě Kampa. Z praktického hlediska to nebude mít žádný negativní vliv na lidi, protože se tam nenachází žádné adresy a nikdo si tak nemusí měnit doklady a podobně,“ vysvětluje Radoměřská.
Návrh v úterý schválilo zastupitelstvo městské části. Věc nyní dostane na stůl místopisná komise magistrátu, která funguje jako poradní orgán rady hlavního města. Ta se pak zpravidla řídí schváleným doporučením.
Při pojmenování platí řada pravidel. Jednak nemohou vzniknout dvě místa se stejným názvem, zároveň musí člověk, jehož jméno místo ponese, být již po smrti.
Podle člena komise a poslance Jana Laciny (STAN) je také přihlíženo k tomu, jak nový název zapadá do zbytku území. Například, aby v jednom z bloků ve Slivenci, kde ulice nesou názvy po drahých kamenech, nevznikla vedle Smaragdové a Rubínové třeba Japonská ulice.
S návrhem Prahy 1 Lacina souhlasí. Stejně tak se vyjádřil už i primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Připomínkou rodu je i Schwarzenberský palác
Jména osobností s modrou krví bývají v názvech náplavek a nábřeží metropole vzácností. Na pravém břehu Vltavy od sklonku 19. století existovalo Františkovo nábřeží, pojmenované podle rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. Nyní ale nese pojmenování Smetanovo po slavném skladateli.
Se Schwarzenbergem se už rozloučily stovky lidí, zpět si odnášejí jeho fotku |
O kus dál bylo možné na Starém Městě nalézt Nábřeží korunního prince Rudolfa, jež neslo pojmenování po jediném, tragicky zesnulém synovi císaře Františka Josefa I. Po republikánském převratu v roce 1918 tato komunikace dostala název Alšovo nábřeží.
Schwarzenbergové se mezi Pražany řadí více než tři století. Nejvýraznější připomínku na přítomnost tohoto rodu představuje Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí. Ten přešel s krumlovským panstvím do majetku rodu poté, co roku 1717 vymřeli Eggenberkové.
„Představuje jednu z nejvýznačnějších památek renesance v Praze,“ popsal stavbu Emanuel Poche, historik umění. Dominantu Hradčanského náměstí vybudoval v polovině 16. století architekt Agostino Galli alias Augustin Vlach pro Jana ml. Popela z Lobkovic.
Schwarzenbergové dříve pohřbívali srdce zvlášť, líčí historik Grubhoffer |
Schwarzenbergové pronajali budovu předchůdci dnešního Národního technického muzea (NTM), které zde 28. září 1910 otevřelo expozice. V roce 1940 Schwarzenbergům majetek zkonfiskovali nacisté, roku 1947 Československo.
Nákup císařského rady
Název Na Knížecí v Praze 5 dodnes připomíná majetek Schwarzenbergů, rozkládající se mezi Smíchovem a Jinonicemi. Toto panství zakoupil roku 1684 Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu, dvorní maršálek císařský tajný rada Leopolda I.
Hospodářská správa panství, do kterého spadaly Butovice, Nová Ves, Radlice, Zlíchov, část Smíchova, Košíře a Klukovice, sídlila na zámku Jinonice. Panství rod roku 1920 prodal pražské obci.
