Počet případů klíšťové encefalitidy v hlavním městě každoročně přibývá. Letos bylo jen do konce července hlášeno 24 nakažených Pražanů, o devět více než ve stejném období loňského roku.

„Měla jsem teplotu, bolela mě hlava a klouby. Po pár dnech příznaky zmizely, ale po několika týdnech se vrátily a můj stav se rychle zhoršoval. Skončila jsem na jednotce intenzivní péče s obrnou svalů, měla jsem potíže s dýcháním,“ vzpomíná Magda, která se teprve půl roku po nákaze klíšťovou encefalitidou zvedla z vozíku.

„Stále mě v noci budí velké bolesti rukou i nohou, musím dále chodit na rehabilitace,“ dodává.

Přibližně třetina pacientů po prodělání tohoto onemocnění trpí trvalými následky. Někteří z nich zůstávají doživotně odkázáni na vozík či plicní ventilátor.

Klíšťová encefalitida, nebo borelióza? Prevence i následky se liší

„Na klinice máme ročně okolo čtyřiceti až šedesáti pacientů s encefalitidou. Letos jich je o polovinu více než loni. Protože máme i jednotku intenzivní péče, bývají to u nás i těžší případy, které vyžadují umělou plicní ventilaci,“ říká infektoložka Dita Smíšková z Fakultní nemocnice Bulovka.

Podle průzkumu agentury Ipsos je v Praze očkováno proti klíšťové encefalitidě pouze 51 procent obyvatel, přestože jde o jedinou účinnou ochranu proti této závažné nemoci. Prvotní příznaky se obvykle objevují dva až pět dní po nákaze a mohou být snadno zaměněny s chřipkou.

Podobně vypadají symptomy pacientů s lymskou boreliózou, u té ale často nastupují až po čtyřech týdnech od přenosu. Také borelióza napadá nervový systém a může vést i k trvalému poškození srdce nebo mozku. Na rozdíl od encefalitidy je ale bakteriální povahy a lze ji léčit antibiotiky.

Od ledna do července letošního roku bylo v Praze hlášeno 82 případů lymské boreliózy, což odpovídá počtu za celý loňský rok.

„Je to hlavně proto, že jsou mírné zimy a delší sezona aktivity klíšťat. V Praze jsme už na začátku února zachytili aktivní klíšťata, která jsou schopna se přisát. V březnu jsme jich během jedné hodiny nachytali několik set,“ uvádí Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ).

Nákaza hrozí paradoxně více v městských parcích než v lesích mimo Prahu. „Je to kvůli složení hostitelů, kteří nemoc přenášejí. V parcích většina klíšťat saje na hlodavcích a ptácích, kteří jsou hlavními přenašeči nákazy. V lesích se klíšťata často živí na srnkách, od kterých se však neinfikují,“ vysvětluje Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Pozitivita klíšťat na lymskou boreliózu se v pražských parcích pohybuje od 20 do 40 procent. Virus klíšťové encefalitidy byl letos podle údajů Hygienické stanice hlavního města Prahy zachycen pouze v Divoké Šárce.

Tipy, jak se chránit před klíšťaty. Začněte správným výběrem oblečení

Odborníci doporučují Pražanům jako prevenci používání repelentů, pohyb po vyznačených cestách a vyhýbání se volnému pohybu ve vysoké trávě, bylinné vegetaci a křoví. Pokud se klíště přisaje, je důležité ho co nejrychleji vytáhnout. U klíšťové encefalitidy hrozí nákaza už desítky minut po přisátí, zatímco u boreliózy trvá přenos bakterií přibližně 24 hodin.

Správně se má klíště odstraňovat vikláním ze strany na stranu po dobu dvou až tří minut, než se samo uvolní. „Při pokusu o otáčení dochází často k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu nebo lehký zánět,“ upozorňuje Kybicová.

Důležité je také postižené místo důkladně dezinfikovat před i po odstranění klíštěte. „Naopak nevhodné je zakápnutí klíštěte olejem nebo mastičkou, což způsobí jeho dušení, zvýšení produkce slin, a tím i vyšší riziko přenosu infekce,“ uzavírá Hönig.