Soud nepovolil pořizování obrazového záznamu. Průběh toho, co se v jednací síni odehrálo, tak mohl zachytit jen diktafon. Horváthovou přišla k soudu psychicky podpořit její matka s malým synovcem. Soudkyně později poslala dítě z jednací síně ven na chodbu.

„Paní soudkyně, Mercedes by v životě nic neukradla, kdyby ji nenavedl její přítel, aby se jí zbavil. On ji mučil. Dostal za to sto hodin. Za to, jak ji mučil. Bojím se, že se (dcera) zabije... ta holka je mimo, paní doktorko. Ona se tam (ve věznici) zbláznila. Dám za ni záruku, zaplatím to, co ukradla. Prosím, nechci, aby mi tam umřela,“ bránila matka dceru ještě před příchodem eskorty.

Soudkyně Libuše Jungová ji požádala, aby z pozice veřejnosti do jednání nezasahovala. Krátce poté vstoupila do místnosti vězeňská služba s obžalovanou ženou. Horváthová se rozhlédla po místnosti a pak se vyzutá z pantoflí schoulila na zem.

„Vidíte, co s ní udělal ten její přítel? Já jsem u tebe, Mercedes, neboj se. Vstaň. Neboj se, tady ti nikdo neublíží. Co se ti stalo? Mercedes, haló...“ spustila její matka, která přiskočila k dceři a držela ji za ruce.

„Potřebujete lékařskou pomoc, nebo jste rozrušená z toho, že se má konat hlavní líčení?“ zjišťovala soudkyně. Situace zjevně překvapila i obhájce, který uvedl, že se žena chtěla k projednávané krádeži čokolád v obchodě přiznat. Soudkyně doplnila, že jí Horváthová sama z vězení napsala, že chce uzavřít dohodu o vině a trestu.

Recidivistka pak začala naříkat. „Tady ti nikdo neublíží. Ničeho se nemusíš bát. On už tady není... on tě nezbije. Tady jsou jen lidi, kteří ti pomůžou,“ chlácholila ji matka. S dcerou zůstala sedět v prostoru pro veřejnost. Eskorta stála poblíž.

Horváthová pak začala zničehonic řvát. „Tahal mě všude, prosím vás, a tam se mnou spal... před čtyřma chlapama se mnou spal, aby to všechno viděli. Ten Kevin,“ křičela.

Žena tvrdí, že trestnou činnost spáchala z donucení kvůli nezletilé dceři, kterou mají v péči rodiče jejího přítele. „Já jsem kradla, protože mě nutil a dával ji přede mne, tu holčičku, abych na ni kradla. Tu čokoládu jsem kradla kvůli tomu,“ rozčilovala se Horváthová.

„Řekni pravdu, lásko. Nikdo ti neublíží. Paní předsedkyně, ona byla nucená tím Kevinem, aby kradla v krámu, neboť jeho matka vychovává dítě. Ona viděla tu (svoji) holčičku, je u pěstounů,“ sekundovala jí matka.

Soudkyni zajímalo, proč má Horváthová u levého oka podlitinu. „Já už jsem nechtěla, abych žila. Chtěla jsem si vzít život. Teď na Ruzyni, protože už mě život nebaví,“ řekla jí recidivistka. „Má i pořezané žíly,“ upozornila matka.

„Já jsem byla zneužitá… on mě všude tahal. Spal se mnou a na mě koukali chlapi. Všude mě posílali krást,“ pokračovala Horváthová a žádala o odročení. Totéž s ohledem na její psychický stav požadoval obhájce. Soudkyně jim vyhověla a jednání přesunula na září. V mezidobí nechá prověřit, zda se Horváthová ve věznici skutečně pokusila o sebevraždu. Ženě doporučila, ať se v Ruzyni obrátí na psychologa.

Horváthové hrozí za krádež až tři roky vězení, protože se jí měla dopustit poté, co byla nedávno odsouzena za stejnou trestnou činnost. Ve výkonu trestu je od začátku července. Podle dnešního sdělení soudkyně by měla věznici opustit příští rok v lednu.

Nejen krádeže, ale i loupež

Recidivistka s více než patnácti záznamy v trestním rejstříku patří mezi mediálně nejznámější pražské kapsářky. V roce 2020, když Obvodní soud pro Prahu 1 projednával pokus o okradení téměř osmdesátiletého seniora, se snažila v jednací síni zapůsobit na senát neobvykle emotivním projevem.

„Teď vás žádám a prosím. Ukážu vám nový start svého života. Jsem nadšená jako nikdy předtím. Je mi 31 roků. V životě jsem nic nedokázala. Chci, aby si lidé vzali ze mě, z mé rasy, příklad. Jsem nevinná, cítím se nevinná, na žádné krádeži jsme nebyli domluvení (se svým druhem a dalším známým, protože tehdy podle kriminalistů kradli v organizované tříčlenné skupině, pozn. red.). Nechci přežívat, nechci fetovat, nechci trpět, nechci páchat. Jako člověk člověka vás žádám a prosím – pomozte mi! Chci přestat a už se nechci vracet k drogám,“ prohlásila před soudem Horváthová.

Dostala tři roky vězení, s čímž nesouhlasila a odvolala se. Městský soud v Praze pak konstatoval, že by jí trest ještě zpřísnil, jenže to by se tehdy musel odvolat žalobce a žádat přísnější postih, což se nestalo. Odvolací senát tak rozsudek pouze potvrdil.

V roce 2012 měla Horváthová krátce před porodem, když napadla a oloupila osmdesátiletou majitelku obchodu s květinovými dekoracemi v centru Prahy. „Hodila bundu přes pult a já vidím, jak mi otvírá šuplík, kam dávám peníze,“ popsala seniorka. Krádeži chtěla zabránit, jenže recidivistka ji začala škrtit a mlátit jí hlavou o zeď.

„Ukradla mi přitom z krku zlatý řetízek. Když viděla, že pod pultem mačkám tlačítko, abych přivolala pomoc, přestala. U dveří se pak otočila a řekla mi, že měla epileptický záchvat,“ vypověděla majitelka prodejny.

Soud tehdy poslal Horváthovou za mříže rovněž na tři roky. „Trest odpovídá mimořádně sprostému způsobu provedení útoku na ženu ve vysokém věku,“ vysvětlila předsedkyně odvolacího senátu Městského soudu v Praze Jarmila Löffelmannová.

Horváthové tehdy pomohla prezidentská amnestie vyhlášená v lednu 2013. „Když přičteme to, že amnestie prezidenta republiky zbavila tuto obžalovanou trestní odpovědnosti ve dvou případech, tak trest, který jí byl nyní uložen, nepovažujeme za přísný,“ dodala soudkyně.