Je středa krátce po desáté hodině dopoledne a posádka vrtulníku letecké záchranné služby v pohotovosti čeká, až se ozve volání o pomoc. Záhy jedno takové přichází a vrtulník do tří minut od vyhlášení poplachu vzlétá ze svého stanoviště v blízkosti terminálu 3 na ruzyňském Letišti Václava Havla a míří do středočeských Jinců severně od Příbrami, aby do některé z pražských nemocnic dovezl pacienta s náhlou zástavou srdce.
„Do pražských traumacenter se díky letecké záchranné službě dostane ročně zhruba 800 pacientů. Především jde o závažná zranění, například popáleniny, a často létáme k dopravním nehodám,“ popisuje ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Petr Kolouch.
Po zásahu se tým ale tentokrát už nevrací do původních dřevěných buněk, sloužících zde jako zázemí od prvního vzletu před 37 lety, ale do zcela nové a moderní budovy, která po letech příprav konečně stojí.
Nová základna má především výkonnou klimatizaci, která je v prostředí letiště nezbytná. „V létě je na letišti opravdu mimořádné horko a naopak v zimě třeskutá zima,“ zdůvodňuje Kolouch. Budova má kromě toho i prostory pro odpočinek posádek po zásahu, dekontaminační místnost a dostatečné velký sklad zdravotnických zásob.
Historie letecké záchranné služby v metropoliStanoviště leteckých záchranářů v Praze je nejstarší v Česku, v nepřetržitém provozu je od 1. dubna 1987. O vznik se zasadil zejména tehdejší ředitel záchranné služby František Ždichynec. Historie zapojení letectva při záchranné činnosti nicméně sahá až do dob četnických leteckých hlídek, které operovaly ve 30. letech minulého století. První zdokumentovaná záchranná akce za pomoci vrtulníku se pak udála 27. dubna 1956, kdy vojenský vrtulník Mi-4 přepravil zraněného pacienta z Terezína do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. |
Ve střežené zóně
Jedná se o modulární stavbu, která tak splňuje bezpečnostní nároky dané umístěním ve střežené zóně mezinárodního letiště. „Jak je vidět na těch dlouhých letech příprav, není lehké v této zóně cokoliv stavět. Kdybychom měli jít cestou kamenné stavby, nedovedu si představit ten byrokratický proces, který by nás čekal,“ sdělila náměstkyně pro oblast zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).
Zároveň je montovaná stavba velmi flexibilní a v případě, že by se letiště potřebovalo v těchto místech dále rozvíjet, ji mohou záchranáři snadno přemístit. Nová základna magistrát vyšla na 46 milionů korun s DPH. Její provoz hradí napůl Praha a Středočeský kraj, jelikož spádová oblast zahrnuje kromě metropole i okolní regiony. V nočních hodinách a při výjimečných událostech, jako jsou například povodně, zdejší posádka zasahuje po celé západní polovině Česka.
„Původní zázemí byla de facto provizorní stavba, která se například používá pro dělníky na staveništi. Kvůli chladnému větru to tam v zimě nešlo vytopit, v létě tam zase bylo kvůli absenci klimatizace neúnosné vedro. V takových podmínkách bylo i komplikované například skladovat zdravotnický materiál,“ přibližuje podmínky na původní základně Kolouch.
Tu bude prozatím nadále využívat policie. Ta totiž na nové sídlo letecké služby teprve čeká. „V současné době se už nová hlavní základna Letecké služby Policie ČR projektuje,“ řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch.
Stanice v oblasti chybějí
Severozápad metropole, kde se největší pražské letiště nachází, je také oblastí, kde nejvíce chybí klasické výjezdové stanice záchranářů. Také tam by mohla pomoci spolupráce letiště s magistrátem. „Letiště má pozemky nejen v bezpečnostní zóně, ale i v širším okolí. Na nich by mohly vyrůst nové výjezdové stanice, které by obsluhovaly oblast od letiště po Suchdol. Tato oblast nás z hlediska dostupnosti nejvíc trápí. V následujících týdnech o tom začneme s letištěm jednat,“ říká Udženija.
Letečtí záchranáři v metropoli nyní potřebují také vhodnější místo pro přistání v případě, že pacienta transportují například do Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Ta totiž nemá vlastní heliport a prozatím ani prostory, kde by mohl vzniknout.
„Vrtulníky, které převážejí pacienty do nemocnice, proto přistávají v Zítkových sadech u Palackého náměstí,“ vysvětluje David Feltl, ředitel VFN. Pražští radní proto už letos v srpnu schválili výstavbu heliportu přímo na hladině Vltavy. Měl by být vybudován u pravého břehu Vltavy u Rašínova nábřeží nedaleko Vyšehradského tunelu. Sanitky by odtud měly s pacientem do VFN dojet do tří minut.
Kromě VFN by heliport měl sloužit také pro převoz pacientek do porodnice U Apolináře a do Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. „Momentálně už končí výběrové řízení, takže v příštím roce bychom ho pravděpodobně měli zvládnout postavit,“ informuje Udženija. Výstavba by podle odhadů měla vyjít na 52 milionů korun.