V sobotu se totiž takových skupin v Lidicích objevilo více.
„Mnozí neprojeví zavražděným obyvatelům Lidic ani tu elementární úctu. Pořvávají po pietním území, pouští zde hlasitou hudbu a zanechávají za sebou povalující se exkrementy svých psích mazlíčků,“ uvedl na Facebooku Stehlík s tím, že lidé nemají dostatečnou znalost historie, a proto neví, že se tímto způsobem chovat nemají.
Lidická tragédie je symbolem, který je stále aktuální, řekl prezident Pavel |
Doplnil, že po upozornění na nevhodné chování návštěvníci navíc často reagují agresí.
Vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík
Na fotografii, kterou ředitel památníků zveřejnil, je vidět skupinka pěti lidí, mezi nimiž bylo i dítě, jak si jen několik metrů od hromadného hrobu povražděných 173 lidických mužů a přímo na troskách domu číslo 10 dělá piknik.
„V něm až do 10. června 1942 bydlely rodiny Brejchových, Ramešových a Saidlových,“ popsal smutnou historii místa Stehlík.
Ze zmiňovaného domu s číslem 10 přežily pouze dvě ženy, zbylí obyvatelé během druhé světové války zahynuli.
Lidice právě dnes. Pouhé dva dny před dvaaosmdesátým výročím jejich vyvraždění německými nacisty. Tričko pěkně dolů, svačinky s sebou a šup uspořádat si piknik přímo na pietní území. Jen pár metrů od hromadného hrobu povražděných 173 lidických mužů a přímo na troskách domu č. p. 10, ve kterém až do 10. června 1942 bydlely rodiny Brejchových, Ramešových a Saidlových.
Lidičtí hutníci Karel Brejcha a Josef Rameš byli spolu s úředníkem Františkem Saidlem a jeho mladším bratrem Ka...rlem zastřeleni německými nacisty 10. června 1942 v Lidicích. Pepíček Brejchů byl ve svých pěti letech udušen v plynovém autě v Chelmnu a paní Anežku Saidlovou zavraždili v koncentračním táboře. Z osmi obyvatel domku č. p. 10 se po roce 1945 vrátily pouze dvě ženy: manželka Karla Brejchy Božena a jeho sestra...
Podle Stehlíka dochází k podobným situacím velice často, přestože je pietní místo značené cedulemi, návštěvním řádem, ale i piktogramy. Kromě pikniků nebo hlasité hudby se také stává, že lidé na pietní území najíždí vozy nebo čtyřkolkami.
„Často tu také návštěvníci nechají volně pobíhat své psy, to je rovněž zakázané,“ popsal iDNES.cz Stehlík. Nejčastěji páchají prohřešky hlavně lidé z širšího okolí, kteří do památníku chodí třeba na procházku nebo právě venčit psy.
Cizinci se podle šéfa památníku neuctivě chovají jen výjimečně.
Otřesné chování lidé zaznamenali i v Terezíně
„Přiznám se, že mi je z toho, co někteří lidé na pietním území v Lidicích předvádějí, až fyzicky špatně,“ neskrýval své pocity z cynických turistů Stehlík.
Už v roce 2011 se vyjadřoval i k neomluvitelnému chování lidí, kteří na svazích, kde se dříve nacházel i hřbitov, jezdili v zimě na sáňkách.
Stehlíkův příspěvek na Facebooku rozhořčil i diskutující. „Vlastně nevím, jestli je mi z toho víc smutno nebo zle. Pokud zavřu obě oči a budu se snažit nějak to pochopit... dobře udělali chybu. Ale jsou na ni upozorněni a místo aby s omluvou odešli, tak ještě útočí. Kam to spějeme? A ještě dávají příklad svým dětem,“ napsala uživatelka Vendula.
V pondělí 21. září 1942 obdržel oddíl RAD 1/385 sídlící v Brně, jehož příslušníci se podíleli na ničení Lidic, čestný název „Reinharda Heydricha“. Na fotografii obědvají jeho příslušníci na troskách vsi.
Někteří lidé také v komentářích připomněli existenci dobové fotografie z roku 1942, kdy pracovníci, kteří se podíleli na ničení vsi, obědvali na zemi v místě tragédie.
„Úplně vám rozumím, před třemi týdny jsem byl svědkem v malé pevnosti Terezín na místním popravišti neuvěřitelné věci, skupinka asi pěti lidí se u místní šibenice velmi bavila tím že jeden na ni vylezl a dělal jako že je oběšený a ostatní za hlasitého smíchu si vše fotili a točili na mobil,“ popsal situaci z jiného pietního místa uživatel Roman.
11. prosince 2008 |
Pietní akt bude v sobotu 15. června
K neuctivému chování turistů navíc došlo v sobotu, tedy dva dny před 82. výročím vyhlazení obce nacisty. K vyhlazení obce došlo krátce po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha, obec však s atentátem neměla nic společného.
V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem. Celkem zemřelo 340 obyvatel Lidic. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Je to průšvih hlavně rodičů, říká historik k sáňkování na ruinách v Lidicích |
Před dvěma dny si veřejnost připomněla jednu část tragédie lidických obyvatel, odebrání dětí matkám v tělocvičně kladenské školy 12. června 1942, kde společně strávili své poslední společné dny.
„Spolu se třemi desítkami lidických žen jsem tehdy vstoupil do ztichlé tělocvičny, zastavil jsem se na prahu a očima hledal pamětní desku, abych k ní položil květiny. Nebyla tam. Najednou jsem si uvědomil, že ve vchodových dveřích stojím úplně sám. Lidické maminky mezitím naprosto neomylně zamířily na konkrétní místo v tělocvičně. Jedna zůstala stát v rohu pod žebřinami, jiná přímo uprostřed parketové podlahy, další se zastavila nedaleko výklenku se sportovním náčiním. Pak se sehnuly, položily před sebe kytičku, kterou držely v rukou a zůstaly stát tiše, se skloněnou hlavou,“ popsal ve středu Stehlík první pietní akt v tělocvičně, kterého se účastnil před více než 20 lety.
Na tragickou událost lidé vzpomenou také při pietním aktu dopoledne v sobotu 15. června u společného hrobu lidických mužů. Tomu bude předcházet mše v místě, kde se nacházel kostel sv. Martina, vedená kardinálem Dominikem Dukou.
Později bude následovat kladení květinových darů k Památníku dětských obětí války nebo komentovaná prohlídka Lidické galerie.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
