„Když se připravuje nějaký větší projekt, pracuje se s různými variantami a potom se to vždycky upřesňuje. Závisí zejména na tom, jak se rozvíjí území v té dané lokalitě. Zde se po roce 90 dospělo ke Zličínu s ohledem na umístění depa metra i zastavování lokality,“ vysvětluje Mara.
Historik: Metro mělo původně vést středem magistrály a jezdit přes mosty |
Otevřením úseku oficiálně nazývaným V. B vznikly i další stanice. Ve směru od Nových Butovic na Zličín se linka B rozrostla o stanice Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky.
Prodloužení se nerealizovaloNedávno se linka měla prodloužit o další stanici Depo Zličín. Ta se měla stát novou konečnou metra B a využít stávajících kolejí vedoucích do zličínského depa. Depo Zličín mělo být jednou z mála povrchových stanic pražského metra a měl u ní vyrůst velký P+R parkovací dům. Její realizace se však nakonec zastavila. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) není v okolí dostatek cestujících, aby nová stanice měla ekonomický a dopravní smysl. |
Právě ve stanici Stodůlky se původně počítalo s větvením linky, která by obsloužila další část území hlavního města. K realizaci odbočky však nakonec nedošlo, přestože ní bylo vše stavebně připraveno. „Jedna souprava metra měla vždy jet na Zličín a druhá zabočit do plánovaných sídlišť v oblasti Chab, Krtně a Horek,“ uvádí Mara.
Podle něj využití budoucí odbočky nelze vyloučit. „V minulosti se obecně uvažovalo, že by se jednotlivé úseky metra v koncových úsecích větvily. Nakonec se to ale v Praze neuchytilo. Zatím asi nebyla vůle jít do toho pouze u jednoho místa a chystat na to veškeré provozní úpravy. Do budoucna se to ale vyloučit nedá. V zahraničí takto fungují běžně,“ říká vedoucí Archivu DPP.
Otevření úseku oddálil pád komunismu
Stavba pětikilometrové trasy začala v roce 1987. Podle plánů se první cestující měli novým úsekem svézt už o šest let později. Pád komunistického režimu však termín otevření o rok oddálil. „Doba po sametové revoluci do budování metra obecně zasáhla. Propadlo se totiž financování. Trvalo léta, než se vůbec vyjasnilo, jak a kdo to bude platit,“ přibližuje Mara.
Kvůli nedostatku peněz tak pražský magistrát vydal dluhopisy, čímž problém nakonec vyřešil. Stavba úseku V. B celkově vyšla na téměř čtyři miliardy korun.
Měla by se žlutá linka B pražského metra prodloužit alespoň o stanici Depo Zličín?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 18. listopadu 2024. Anketa je uzavřena.
Úsporná opatření devadesátých let se propsala mimo jiné v tom, že se depo na Zličíně stavělo na etapy. „Něco se ale projevilo i pozitivně. Do výstavby se stihly propsat i některé nové trendy. Stanice v novém úseku byly poprvé zcela bezbarierové. Měly výtahy pro cestující, aby se do stanice dostali i vozíčkáři nebo maminky s kočárky,“ uzavírá Mara.
Ve stanici Zličín také loni v létě dopravní podnik začal testovat automatické bezpečnostní stěny a dveře. Ty se otevřou jen při příjezdu soupravy do stanice. Novinku by pak měla využívat plánovaná linka metra D po celé své délce.
11. ledna 2024 |
50 let metra v Praze
Sledovat další díly na iDNES.tv
NOVÉ BUTOVICE - ZLIČÍN | Dnes je to přesně 30 let od zahájení pravidelného provozu s cestujícími🚇 na novém úseku metra B Nové Butovice - Zličín (V.B) Jednalo se o první plně bezbariérový úsek pražského metra dlouhý 5,1 km. Vybudovány byly stanice Zličín, Hůrka, Lužiny, Luka a… https://t.co/QOEJTTe75y https://t.co/Cgfjkx9EdI
