Hromadná doprava

Takřka každý třetí Pražan denně využívá městskou hromadnou dopravu, díky čemuž se česká metropole nedávno umístila na špici studie Evropské komise mezi 83 městy starého kontinentu. Důvodů je pro to hned několik, přičemž tím nejhlavnějším je finanční dostupnost. S ročním kuponem je totiž možné jezdit za deset korun denně.

„Porovnáme-li vybraná města podle měsíčního jízdného vztaženého k měsíčním příjmům obyvatel, zjistíme, že veřejná doprava v Praze patří mezi ty relativně levnější spolu s Bukureští, Budapeští nebo Milánem,“ popisuje analýza IPR.

Otázkou je, jak dlouho ještě MHD bude v Praze takto levná, protože již nyní probíhají debaty v rámci vládnoucí koalice o jejím zdražení, aby ji město nemuselo dotovat do takové míry, jako je tomu nyní.

Cestující s Lítačkou se zlobí, nechtějí doplácet za zpoždění spojů. Nemusí

Na stole jsou i návrhy na dvojnásobné zdražení ročního kuponu, tedy na 7 300 korun. „Pojďme si přiznat, že investice do nové linky metra D, do nových trolejbusů, nových tramvajových pásů zkrátka něco stojí. Takže pokud máme být jako Pražané na svoji městskou hromadnou dopravu i nadále pyšní a pokud zároveň nechceme být populisté, tak je fér občanům přiznat, že k určitému zdražení bude muset dojít,“ sděluje předseda zastupitelského klubu SPOLU Tomáš Portlík (ODS).

Jako západní metropole

Dalším velkým důvodem oblíbenosti je kvalita pražské hromadné dopravy. Vydavatel turistických průvodců Time Out označil tu pražskou za druhou nejlepší na světě, hned za berlínskou.

Jedním z ukazatelů této kvality je například hustota sítě metra, která se dohromady táhne 65,4 kilometru. „Délka těchto tras v Praze vztažená na milion obyvatel odpovídá spíše západoevropským metropolím než srovnatelným hlavním městům postkomunistických zemí, jako jsou Varšava, Budapešť a Bukurešť,“ píše se v analýze s tím, že ale od roku 2015 se v Praze – na rozdíl třeba od Varšavy – neotevřel pro cestující žádný nový úsek. Aktuálně nicméně hlavní město staví novou linku D.

Bydlení

Dostupnost bydlení je v Praze jedna z nejhorších. V české metropoli, Barceloně a také Amsterdamu obyvatelé za vlastní byt zaplatí více než 12 hrubých ročních platů. „Pouze v Barceloně je nedostupnost vlastnického bydlení existenčním problémem stejně jako v Praze,“ shrnuje studie IPR.

Sehnat vlastní bydlení v Barceloně představuje takřka nemožný úkol a dlouhodobou jistotu zde nenabízí ani trh s nájemním bydlením. „Nabídka je omezená a rozpočty domácností tíží průměrné nájemné pohybující se v posledních letech okolo 30 procent průměrné hrubé mzdy,“ tvrdí dokument IPR.

V Praze vzrostly ceny bytů za pět let o více než 50 procent. Nájemní bydlení, ve kterém žije třetina domácností, zdražilo v průměru o 30 procent, shrnuje například studie společnosti Arnika.

140 tisíc bytů

„Tristní stav dopadá na všechny, mnohem větší problémy to ale působí čerstvým absolventům nebo mladým rodinám s dětmi. Pro ně je vlastní bydlení prakticky nedostupné,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

Nájemné pouští Pražanům žilou. Náhlé výdaje jsou vážný problém, tvrdí analýza

V hlavním městě sice počet prodaných bytů roste, stoupla ale také jejich cena. Metr čtvereční nového bytu nabízeného v cenících developerů nyní vyjde na takřka 150 tisíc korun. Meziročně je to téměř o dva tisíce korun více.

Řešení situace nabízí také magistrát. „Vytyčili jsme tři základní pilíře, jak řešit krizi dostupnosti bydlení v Praze. Založili jsme Pražskou developerskou společnost (PDS), která pracuje na výstavbě osmi tisíc bytů v majetku města,“ říká náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

„Klíčová je především koordinace záměrů v rámci změn územního plánu – v největších 23 změnách je zhruba 140 tisíc bytů a důležitá je také metodika spoluúčasti investorů na rozvoji hlavního města,“ dodává.

Realizace projektů zmíněné PDS je však otázkou přibližně deseti let. „Nejvíce pokročily přípravy bytového souboru Jalový Dvůr v Krči se 40 byty, kde se stavebním povolením počítáme příští rok,“ sděluje Petr Urbánek, ředitel PDS.

Individuální doprava

Na rozdíl od MHD se v případě individuální dopravy Praha podle analýzy blíží více východní Evropě než západní. Konkrétně poměr aut na počet obyvatel je ze sledovaných měst vyšší už jen ve Varšavě. Jako důvody vysokého počtu vozidel analýza uvádí například levné parkování, které ale stejně jako MHD nejspíš čeká v blízké době zdražení.

„Zatímco města západní Evropy se snaží počet automobilů snižovat, v Praze a městech dál na východě vidíme pravý opak,“ popisuje analýza. Přemíra aut je paradoxním jevem i kvůli vysoké míře využívání MHD, což poukazuje na to, že s nimi obyvatelé Prahy zas tak moc nejezdí.

Pražané dominují Evropě ve využívání MHD, přesto vlastní abnormálně hodně aut

„Podle propočtů pojišťoven je většina aut v Česku v pohybu čistého času pouze 14 dní v roce. Zbytek roku stojí velká část z nich zaparkovaná v ulicích,“ vysvětluje Michal Kalina z Laboratoře udržitelného urbanismu ve spolku AutoMat s tím, že vlastnictví aut je ještě stále nepřežitý symbol společenského postavení.

Co se týče kol, sdílí Praha poslední místo spolu s Bukureští, jelikož je zde denně využívá jen jedno procento lidí.

„Navzdory vysokému počtu aut a špatné cyklistické infrastruktuře je pražská doprava srovnatelná s dopravou v ostatních zkoumaných městech, co se týče zdržení v dopravní špičce. Ta prodlužuje třicetiminutovou cestu o patnáct minut,“ konstatuje analýza.

Turismus

Historický střed města, odkud invaze turistů vytlačuje stále více rezidenty a mění jej v rezervaci plnou Airbnb a pro domácí nedostupných či zbytečných služeb. Také to představuje dopady ničivého overturismu, s nímž se potýkají například Amsterdam, Barcelona, ale třeba také Kanárské ostrovy. Amsterdam, jedno z měst, jež je i ve zmíněné studii IPR, proti overturismu bojuje například zákazem stavby nových hotelů.

Cestovní ruch je na tom lépe než před pandemií, říká šéf středočeského turismu

Takřka osm milionů turistů přijelo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni do české metropole. „Meziročně přibylo v Praze 24,3 procenta hostů a 25,8 procenta přenocování. Od roku 2012 byl v roce 2023 zaznamenán čtvrtý nejvyšší celkový počet příjezdů i přenocování,“ uvedla Martina Kuřitková z Oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.

Opět také vzrostl počet Airbnb, hlavně v centru, a původní smysl sdíleného ubytování se mění na specifické hotelové služby. Vyšší počet návštěvníků ale dost nelogicky pro Prahu neznamená o moc výraznější ekonomický profit.

„Situaci ovlivňuje nastavení rozpočtového určení daní (RUD). Příjemce výnosů je z většiny stát. RUD jen omezeně zohledňuje, kde byla daň vybrána. Přímý příjem města představuje pouze tzv. místní poplatek za ubytování,“ upozorňuje IPR.