Přednostu stanice v jeho bytě střídá galerie, výpravčího multifunkční prostor a tam, kde si lidé kupovali jízdenky, si půjčí kola. Návštěvníci naleznou časem též oblíbené výdejní okénko, odkud si místní dříve brali limonádu anebo párek v rohlíku. V někdejších čekárnách, kdysi rozdělených příčkami, se nachází bistro korunované historickým trámovým stropem s ozdobnými reliéfy. Tak v současnosti vyhlíží opravené nádraží v Bubenči, nazvané Stanice 6. V úterý nové kulturní centrum představilo vedení radnice Prahy 6 i s architekty.
„Čekání bylo extrémně dlouhé, prostory jsme chtěli uvést do provozu co nejdříve, takže jsme zvolili etapové řešení,“ vysvětlil Martin Kontra, jeden z provozovatelů. Částečného otevření se výjimečný objekt dočká ve středu večer. Pozvané na stanici doveze bubenečský expres. Mimořádný spoj zastaví v místech, jež dekádu vlaky jen míjejí.
Pro veřejnost bude stanice otevřena od čtvrtka. Zatím jen se zmíněným občerstvením či půjčovnou kol. Další místa, jako je posilovna, budou otevřena později. „Bude to trochu retro, nechceme další půjčovnu ‚horáků‘,“ sdělil Kontra.
Moderní malby, ale starý vzhled
Zájemci si mohou půjčit silniční kola a vyjet třeba do Klecan či Troje. Střední část budovy, kde budou deponovaná kola, zdobí až psychedelicky působící malby. „Lze je podle potřeby odstranit,“ sdělil architekt Ondřej Tuček.
V Bubenči začala přestavba nádraží, nahradí ho společenský objekt s galerií |
Podle tvůrců Stanice 6 jsou stará nádraží nasycena nostalgií a projevuje se to i v Bubenči. „Tak staré a dochované nádraží je vzácnost. Jde o památkový objekt, to jsme plně respektovali,“ shrnul Tuček. Ve středním křídle je proto i replika původní polévané dlažby. „Cesta k rekonstrukci představovala dlouhý proces. Náklady dosáhly 41 milionů korun,“ shrnul Jakub Stárek (ODS), starosta Prahy 6.
Vedení městské části nechtělo, aby bubenečské nádraží po ukončení provozu chátralo, a hledalo možnost, jak jej získat do správy a využít. „Po odjezdu posledního vlaku jsme se snažili zabránit, aby stanici potkal osud vyšehradského nádraží, které dlouho podléhalo zkáze,“ sdělil Jan Lacina (STAN), radní pro kulturu „šestky“. Proto radnice požádala město, aby budovu vykoupilo od Správy železnic, a poté ji Praze 6 svěřilo.
Stanice Praha-Bubeneč už patří Praze, na nádraží se bude chodit za kulturou |
„Podařilo se, ačkoli proces trval několik let. Hlavní město budovu získalo až v roce 2017, převod na městskou část zabral další dva roky,“ řekl Lacina. Další zpoždění přinesl covid.
Nové využití získá v metropoli nejen bubenečské nádraží, letos začala také proměna dlouho chátrajícího secesního nádraží Vyšehrad z roku 1906. Rekonstrukce podle projektu developera zachrání nejen historickou budovu, ale po stranách vzniknou nové objekty pro mikrobyty a další vybavení. Náklady na opravu a dostavbu odhaduje developer na 700 milionů korun. Pokud by šlo vše podle plánů, s výstavbou se zde začne do konce letošního roku.
Připomínka deportací
Na renovované trati z centra Prahy na letiště a Kladno původní využití ztratila například historická budova stanice Bubny. Ta by se měla stát součástí Památníku ticha a připomínat oběti holokaustu. Tisíce českých Židů byly v temných časech německé okupace za druhé světové války z Bubnů deportovány do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Tento projekt je v závěrečné fázi zpracování.
Bubenečské nádraží, kde poslední vlak zastavil v srpnu 2014, vzniklo roku 1850 podle návrhu architekta Antona Jünglinga. Šlo o známého projektanta pozemních staveb c. k. Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Bubeneč vznikla v rámci výstavby trati z hlavního města do Podmokel. Podle historiků představuje významně dochovaný typ staniční budovy IV. třídy. V Jünglingově éře se totiž nádraží dělila podle významu do pěti tříd. Zmíněná IV. náležela k nejrozšířenějším. K tomuto typu v rámci staničního komplexu patřila čekárna, pokladna, dva byty a vodárna.
29. srpna 2014 |