Správci tratí aktuálně dopravcům a objednavatelům spojů nabídli, jak situaci s plnícími se kolejemi řešit. „Například zpomalením vlaků rychlého segmentu na vysoce zatížených úsecích sítě na úroveň pomalejších vlaků,“ uvedl Dušan Gavenda, mluvčí SŽ. Jde o opatření, které již funguje na lince z Prahy na Kolín.
„Dále je to snížení počtu vlaků a nasazování kapacitnějších souprav. To zajistí zvýšení efektivity využití dostupné kapacity sítě při současném uspokojení rostoucí přepravní poptávky,“ řekl k dalšímu opatření Gavenda.
Práce na Masarykově nádraží omezí dopravu, část cestujících pojede jinam |
Další varianta představuje pouštět vlaky tehdy, kdy je to výhodnější z hlediska dopravy. Což ale nemusí být v čase, který se hodí objednavateli. „Zvažujeme také spojování vlaků různých relací na společné části trasy do jednoho delšího vlaku tak, aby při průjezdu kritickým úsekem byla využita pouze jedna trasa,“ uvedli železničáři.
Dostavět a rozšířit
Podle nového jízdního řádu bude v úseku mezi pražským hlavním nádražím a nádražím v Libni jezdit o 20 vlaků za den více. Na hlavním nádraží dokonce přibude denně 110 vlaků, z toho 82 procent představují osobní regionální a dálkové vlaky. Je to znát i na počtech cestujících. Do metropole dojíždí až čtvrt milionu lidí. Před sedmi lety se jednalo zhruba o 149 tisíc.
Další vytížený bod představuje odbočka Balabenka, důležitá křižovatka metropolitní železnice. Zmíněný jízdní řád počítá s navýšením o 85 vlaků především ve směru hlavní nádraží – Vysočany. I zde je většina z nich regionální a dálkové pasažérské spoje.
„Řešení představuje okamžitá příprava zkapacitnění kritických úseků, vybudování Libeňského přesmyku, zečtyřkolejnění úseku Libeň – Běchovice, stavba vysokorychlostní tratě Polabí včetně zkapacitnění úseku Poříčany – Kolín,“ uvedl Petr Borecký (STAN), středočeský krajský radní pro dopravu.
Strach o zeleň
Pro stavbu Libeňského přesmyku SŽ získala nedávno nepravomocné územní rozhodnutí.
„Přípravu rozsáhlých projektů bohužel často komplikují a prodlužují projednání staveb v rámci správních řízení. Jde o odvolání ze stran spolků, veřejnosti, což je i tento případ,“ vysvětlili průtahy železničáři.
V případě přesmyku, v podobě dvoukolejného mimoúrovňového křížení ze stanice Libeň do Malešic, mají místní spolky obavy o zeleň, zejména o park Smetanka či Hořejší rybník.
Chybějící přesmyk v Libni brzdí železniční dopravu, mluví se o něm už 20 let |
„Po vzájemné dohodě jsme zadali koncepční studii zeleně okolí železničního koridoru. Její součástí by měla být i participace s občany,“ vysvětlují správci tratí. Projektovou dokumentaci pro povolení záměru by SŽ ráda vysoutěžila ještě letos.
Klíčovým projektem na zvýšení kapacity je výstavba vysokorychlostních tratí (VRT). „Souběžně s výstavbou VRT bude také navýšena kapacita stávající sítě, příkladem je přidání čtvrté koleje v úseku Libeň – Běchovice,“ řekl Dušan Gavenda.
Do rozvoje železnic letos SŽ investuje přibližně 35 miliard korun na asi 350 projektů. Prahy se týkají některé další důležité stavby. Jde o trať ze Smíchova na Vyšehrad včetně rozšíření mostu na Výtoni. Poslední práce stavaři dokončují na zdvojkolejněném Branickém mostu, který též poslouží regionální dopravě.
Změní se i trať ze Smíchova na Beroun, vedená ve značné části tunelem. Přestavbou prochází trasa na Letiště Václava Havla a Kladno.
Lišky na trať
Modernizace se netýká jen tratí, ale i příměstských spojů. Na regionálních tratích nově slouží šest motorových jednotek RegioFox, přezdívaných Lišky. V průběhu tří let ve Středočeském kraji nasadí 38 vlaků tohoto typu.
„RegioFox jezdí na trati z Prahy přes Rudnou u Prahy do Berouna a z Berouna do Rakovníka,“ uvedl Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele Českých drah (ČD) pro osobní dopravu.