„Jednou jsem se nudil a vzal sem dva své papoušky, kteří bydlí na místní recepci. Tady měli spoustu prostoru k letu. Udělalo jim to dobře, dokonce si začali zpívat,“ prozrazuje provozovatel tenisového areálu Jan Písecký.
Přivedl sem potom svého veterináře, který měl také papouška. „Pochvaloval si to, a tak jsem potom začal zvát i veřejnost. Chodilo stále více chovatelů a najednou se z toho stala tradice. Dnes už funguje skoro deset let,“ přibližuje Písecký.
 |
Za symbolický příspěvek z kapsy chovatelů mohou zvířata v hale hodinu volně létat a podle libosti si protáhnout svá křídla, což je důležité pro jejich zdraví. Venku by to nešlo kvůli chladnému počasí a riziku, že uletí a ke svým majitelům se už nevrátí.
„Jednou jsem pustil papouška mimo halu, uletěl mi a nemohl jsem ho najít. Vypátrat se mi ho podařilo až další den o ulici výše. Seděl na plotě a sprostě mi nadával,“ vypráví provozovatel s úsměvem.
Zároveň si tu ptáci hrají s ostatními a pravidelně se potkávají. Nacházejí si kamarády a dokonce navazují milostné vztahy. „Můj Ara harlekýn se tu seznámil s Arou araraunou a nejraději by spolu měli mláďata,“ tetelí se chovatel Lukáš Pivoňka.
Papoušek na výletě. Opeřenec skončil prochladlý po třiceti kilometrech |
Třeba ten má doma celkem deset papoušků a na akci chodí už několik let. Spolupracuje se dvěma záchrannými stanicemi a stará se o odložené nebo hendikepované ptáky. Zmiňuje, že volný let ocení i ti, kterým se v mládí pohybu nedostávalo a byli například zavření ve sklepě.
Akce láká také nováčky. „Jsme tu dnes poprvé, našemu papouškovi je teprve šest měsíců a dodnes létal jen v obývacím pokoji. Zatím se rozkoukává, ale líbí se mu to. Chceme chodit častěji,“ přemítá chovatelka Barbora Kuchařová.
„Taková kopa zvířat někdy nadělá spoušť. Kurty po sobě ale vždy zameteme, lavičky utřeme a tenisté si další den ničeho nevšimnou,“ uzavírá Písecký.
