Poklad loni náhodně při procházce objevila žena, která kontaktovala archeology. „Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popisuje archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
Odhaduje, že do země byl poklad ukryt pravděpodobně během první čtvrtiny 12. století. „V té době v zemi panovaly spory mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec,“ přibližuje Velímský.
Popsané množství mincí tehdy představovalo značnou sumu. „Šlo o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje s nadsázkou Velímský.
V neklidné době první čtvrtiny 12. století se na Kutnohorsku často válčilo, nález mohl být kdysi hotovostí připravenou na výplatu žoldu nebo ukrytou válečnou kořistí.
Dosud největší raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku vůbec čítá více než 2 150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků - krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II.
„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Denáry byly vyrobené z mincovní slitiny, která kromě stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově i dalších kovů. Určení této konkrétní slitiny může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.
Nalezené mince zkoumají experti z Archeologického ústavu AV ČR a Českého muzea stříbra v Kutné hoře. A nejpozději příští rok je chtějí představit veřejnosti. Do té doby je ale čeká ještě dost práce.
„Naším úkolem je provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále je očistit a případně restaurovat. Mince se také fotí pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Mazačová.
Kromě toho projdou denáry i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich materiálové složení.