Výzkum pražských lékařů míří ke světovému objevu, objasní předčasné porody

  10:10
Johaně bylo třicet let, když poprvé otěhotněla. Ve 28. týdnu ale náhle předčasně porodila, ač její těhotenství nebylo rizikové a vše se zdálo v pořádku. Psal se rok 2009 a novorozenec tehdy putoval do inkubátoru. Jeho matka ho viděla až druhý den po porodu. Nyní, o patnáct let později, přicházejí pražští lékaři s hypotézou, že to, jak těhotenství dopadne, se dá zjistit už v jeho počátku.

ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Aby svou domněnku potvrdili, zahájili unikátní výzkum na půdě Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Třiačtyřicet budoucích matek si tady v počáteční fázi svého těhotenství nechalo v rámci odborné studie vyšetřit krev.

„Zjišťujeme hodnoty speciálních bílých krvinek, kterým říkáme T-regulační lymfocyty. Pokud je jejich počet nízký, hrozí, že plod nedonosí až do termínu porodu,“ popisuje vedoucí Perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN Michal Koucký.

Buzerace, časté buzení a necitlivé vážení. Porodnice nás stresují, líčí matky

Podle jeho slov po nynějším testování nebyly hodnoty u každé šesté ženy normální. „Ze 43 jich sedm předčasně porodilo,“ potvrzuje Koucký objev mezioborového týmu tamních specialistů. Dodává ovšem, že soubor dosud získaných dat je prozatím malý na to, aby se dal prezentovat jako oficiálně potvrzený.

„Opřeli jsme se o molekuly“

„V této oblasti jsme otevřeli Pandořinu skříňku, doteď se svět zabývá pozadím předčasných porodů z jiného úhlu pohledu. Opřeli jsme se o molekuly,“ vysvětluje Koucký postup výzkumu u Apolináře. „Jsou dva vesmíry, jedním je klinická medicína a druhým věda. Tyto vesmíry se ve vyspělých zemích nikde neprolínají, ale my se snažíme o hybridní model. Je to neskutečně náročné studovat klinická data a věnovat se základnímu výzkumu, ale vyplývá nám, že když mamince odebereme krev, tak už jsou vidět naprosto jasně a úplně učebnicově změny ve specifických buněčných populacích,“ předesílá Koucký.

Když se běží pro miminka do dlaně. Pohyb pomáhá předčasně narozeným dětem

Podle vědců jde o buňky, které jsou v lidském těle odpovědné za toleranci cizích tkání. Ty pak za cizí tkáň považují plod a snaží se ho vyloučit. „Je zjevné, že ten proces je posazený na samotný úvod těhotenství. To je naprosto nová informace, kterou zatím nikdo ve světě nepopsal, jenže jsou to zatím jen experimentální čísla, takový pilotní soubor,“ dodává.

Získaná data budou podle Kouckého zpracovávat hromadně až za nějakou dobu. „Zatím tudíž nejsme schopni říci ženě ve dvanáctém týdnu těhotenství, co bude dál, protože to je pořád jen běžící studie,“ doplňuje lékař.

Pokračování výzkumu

Odborníci očekávají, že do dvou let se jim povede studii dokončit a teorii potvrdit. „Věřím, že budeme schopni začít plošně nabízet tu detekci změn v krvi těhotných žen, které posléze vedou k předčasnému porodu, s faktickou jistotou,“ říká Koucký.

Současně vybízí další těhotné ženy, aby se zúčastnily vědecké studie. „Budeme moc rádi, když se budou hlásit další těhotné ženy, které budou ochotné nám darovat krev.“

Přijďte, ale budete čekat. Otestovali jsme přístup pražských pohotovostí

„Každá těhotná méně než deset týdnů je pro nás vítaná,“ upřesňuje lékař. Zájemkyním sice nabízí jen pasivní sledování až do porodu, ovšem v rámci studie jim dopřejí nadstandardní monitoring prosperity těhotenství. Data lékaři později využijí například tak, že zahájí léčbu hned v první fázi těhotenství, čímž zvrátí jeho negativní vývoj.

Předčasné porody ve VFN

● Denně se u Apolináře narodí i čtyři nedonošené děti.
● Dosud nejmenší vážilo 340 g.
● Zachránit tady dokážou i o dva týdny mladšího novorozence, než je v ČR legislativně uznaná hranice životaschopnosti (tj. 24. týden těhotenství).
● V rámci probíhajícího výzkumu na pracovišti porodilo předčasně 7 ze 43 sledovaných žen.
● Lékaři hledají ještě 80 žen mezi 10 až 12. týdnem těhotenství k darování krve pro výzkumné účely.
● Data později využijí ke zvrácení případného rizikového těhotenství.

Jde to i bez inkubátoru

Ve specializovaném centru, které ve VFN vzniklo loni v lednu, pečují jako jediní v České republice o děti narozené předčasně, tedy mezi ukončeným 22. až 24. týdnem těhotenství. Takových dětí se v ČR narodí sedm tisíc ročně, přičemž v tamní porodnici jde o desítky.

„Na rozdíl od donošených novorozenců, kteří jsou bezprostředně po porodu v kontaktu s maminkou a užívají si ty první chvilky, u nedonošených dětí dochází často k tomu, že jsou separovány, odnášeny do inkubátorů, na různá resuscitační lůžka, a maminky je vidí až druhý den po porodu,“ líčí běžnou praxi Tereza Lamberská, lékařka neonatologické části Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.

U Apolináře se přístup snaží změnit. „Extrémně nezralé dítě, kromě špičkové specializované péče, potřebuje matku a my jsme prokázali, že i první hodina po porodu je v jejím náručí bezpečná, čili nemusíme dítě separovat,“ podotýká Lamberská.

Týká se to i dětí, které neváží víc než kilogram. „Mohou mít ventilační podporu, určitou úroveň specializované medicínské péče, i když zůstávají s matkou v kontaktu,“ dodává lékařka s tím, že to má pro děti přínosy jak psychologické, tak i zdravotní.