Podobných míst poslední dobou přibývá, ale většinou se jedná o menší re-use pointy u sběrných dvorů.

„Lidé sem mohou věci odložit, jiné odnést, ale moc se s těmi předměty dál nepracuje, navíc často mají otevřeno jen pár hodin týdně. Oproti tomu u větších re-use center vznikají komunitní aktivity, je tam obsluha a věci jsou pěkně prezentované,“ říká předsedkyně Re-use federace Dana Kalistová.

V re-use centru prodali i použitý záchod. Použité zboží láká zákazníky

Od půlky května mají Pražané možnost pořídit si v Holešovické tržnici opravený nábytek, elektroniku, nádobí, předměty běžné denní potřeby i zachráněné pokojové rostliny v recyklačním obchodě Sto.re.

Designová renovace

Ojedinělý je i tím, že některý nábytek nejen renovují, ale dají mu i nový vzhled. Cena se pohybuje zhruba od 300 do 5,5 tisíce korun v případě nábytku, u menších věcí je cena nižší. Kromě toho vedou pro zájemce workshopy o tom, jak si mohou opotřebované vybavení sami opravit.

Zakladatelky projektu Tereza Korbelová, Denisa Lešková a Monika Kloboučková se inspirovaly ve Švédsku, kde je recyklovaným věcem určen celý obchodní dům. „Přejeme si, aby nákup věcí z druhé ruky byl stejně přirozený, jako když jdete do klasického obchodního centra,“ říká Korbelová.

Žijte udržitelně. Máme pár tipů, jak snadno chránit naši planetu

Příjem nábytku funguje tak, že lidé pošlou fotografii kousků, pro které nemají dál využití nebo které nejsou ve stavu, že by je mohli prodat. Ty opravitelné po domluvě zavezou do prodejny do Holešovic nebo mohou využít svozu, který toto re-use centrum organizuje jednou až dvakrát měsíčně.

V průměru se jim ozve okolo deseti lidí měsíčně, obvykle nabízejí více než jeden kus nábytku.

Odstřihla se od obchodů, začala šít. Pánskou košili umí předělat na halenku

„Když jsme jeli vyzvednout jeden masivní stůl, zjistili jsme, že paní si nechala byt zrekonstruovat tak, že stůl novými dveřmi neprošel. Museli jsme mu urazit nohu, abychom ho z bytu dostali. Pak jsme ji přilepili a přečepovali zpět a teď ho má doma jeden šperkař,“ líčí Korbelová.

Průměrně sváželi asi dvacet kousků měsíčně. Teď bojují s nedostatkem skladovacích prostor. Před osmi lety Korbelová v Karlíně založila také první re-use centrum v Praze „Z pokoje do pokoje“, díky kterému se podařilo zachránit už 3 800 kusů nábytku.

Dalším místem v Holešovické tržnici, kam lidé mohou přinést rozbité věci, je Opravárna. Pod rukou místních techniků tu může najít druhý život mobil i různé spotřebiče.

Velké Meziříčí chce předcházet vzniku odpadů, v dubnu otevře re-use centrum

Především pro obyvatele Libně a Karlína otevřelo v dubnu centrum Libre. Za necelé dva měsíce fungování přijali přes dva tisíce věcí, jejichž cena pro zákazníky se pohybuje od 20 do 350 korun.

„Zatím je tady větší příjem než odliv věcí, lidé si odnesli maximálně jednu třetinu,“ říká spoluzakladatelka centra Veronika Nováčková.

Recyklovat nábytek se Češi učí

Místo slouží zároveň jako komunitní prostor pro rodiče s dětmi, kde se konají přednášky na téma udržitelnosti.

„Přijímáme věci do domácnosti, menší kusy nábytku, komody, židle, ideálně to, co lidé unesou. Pak různé nádobí, skleničky, hrníčky, knihy a výběrové oblečení,“ popisuje Nováčková. Od června také spustí půjčovnu retro nádobí.

Z nedávného průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy vyplynulo, že většina lidí v Česku nezná pojem „upcycle“, tedy opětovné využívání různých věcí a materiálů.

Asi 71 procent dotázaných uvedlo, že nikdy nic opětovně nevyužili. Čtvrtina z nich by to někdy ráda zkusila a pouze 7 procent už re-use centrum osobně navštívilo.

Sazka upcykluje losy. Z těch výherních vznikl nábytek i tenisky

Rozbité věci Češi podle odborníků neopravují, jako důvod nejčastěji uvedli, že opraváři chybí nebo se oprava finančně nevyplatí.

„Rozhodně bych neřekla, že nezájem je správné slovo. Nabídka v Česku je opravdu malá. Ani v Praze velké re-use centrum neexistuje. Aby se to stalo normou a poptávanou službou tak, jak je to v zahraničí, kde je to úplně běžná služba pro zákazníky, musí se vznik takových center podporovat. Lidé nechtějí vyhazovat, ale my jim moc nedáváme šance, aby takovou službu využívali,“ uzavírá Kalistová.