Navíc situace v Praze podle něj není horší než v jiných českých nebo evropských městech. „Pro srovnání tento pátek ve 13:15 odpoledne bylo v Praze na ujetí deseti kilometrů zapotřebí 16 minut a 10 sekund. To je o 48 sekund delší než obvykle v tomto čase. Ale díval jsem se třeba na Brno a tam je to 16 minut a 2 sekundy. Takže Brnem projedete rychleji pouze o 8 sekund.“
„A pro srovnání bych připojil třeba Mnichov. Ten je nedaleko, je to hlavní město Bavorska, velice dobře srovnatelná metropole s Prahou, má přibližně obdobný počet obyvatel, přibližně obdobnou rozlohu. A tam bylo ve stejný čas na ujetí deseti kilometrů třeba 16 minut a 27 sekund. To je o dvě minuty a 19 sekund více než v obvyklém čase a o 17 sekund více než v Praze. A v Berlíně je to 19 minut a 37 sekund. A taky tam jsou o jednu minutu 36 sekund pomalejší než v obvyklém čase,“ konstatuje Hřib.
Vymyslet opravy bez uzavírek? To je na Nobelovu cenu
„To znamená, že všechna obdobná města se snaží využít stavební sezonu, protože se snaží o svůj rozvoj. Takže delší průjezd je logický. Samozřejmě je to nepříjemné. Proto se snažíme o všem informovat na webových stránkách www.opravujeme.to . Najdete tam přehled těch nejvýznamnějších uzavírek,“ uvádí Hřib a dodává, že město připravuje ještě digitální mapu uzavírek.
„Město opravdu nejde rozvíjet bez toho, aby se udělala nějaká ta uzavírka. Nejde navíc jenom o opravy silnic a opravy mostů. Samozřejmě nikdo nechce, aby Barrandovský most spadl do Vltavy. Ale jde i o opravy a výstavby jiných investorů. Jsou to dopravní podnik, plynárny, vodárny nebo havarijní opravy,“ navazuje náměstek.
„Každopádně kdo vymyslí, jak rozvíjet a opravovat město bez uzavírek, dostane podle mě Nobelovu cenu nebo možná i dvě. Ale do té doby se bohužel musíme smířit s tím, že opravy a stavební rozvoj prostě způsobují nějaké nepohodlí, ale je to jenom dočasné a věřím, že po nových silnicích se všichni rádi svezeme,“ říká Hřib.
A plánují uzavírky skuteční odborníci? Nebo je to tak, jak říkají Hřibovi kritici, tedy že náměstek primátora preferuje MHD a cyklisty a na automobily nebere ohled? „Skutečně to plánují dopravní odborníci, dokonce bych řekl dopravní fandové. Tedy lidé, kteří tomu doopravdy rozumí. Jenomže ať máte sebelepší plán, tak je vždy riziko, že dojde k nějaké havarijní záležitosti nebo nehodě.“
Ať se o náklady podělí stát
Doprava v Praze bude podle Hřiba vždy velmi komplikovaná. A nevyřeší to podle něj ani oba městské okruhy: vnitřní a vnější. „Ale nikdy jsem neřekl, že vnější okruh není klíčová stavba. Já jsem řekl, že to nevyřeší všechny dopravní problémy v Praze. A to říkají odborníci, kteří tomu rozumí.“
„A oni naopak říkají, a to už od roku 2004, že doprava se naopak poté, co se postaví oba okruhy, v centru zhorší, protože okruhy a zejména radiály přivedou do centra více aut,“ vysvětluje Hřib.
I tak oba okruhy považuje náměstek primátora za velmi důležité stavby. Problémy však očekává v případě vnitřního okruhu, který by měl být pokračováním tunelu Blanka. Podle něj by mohlo být stavební povolení vyhotovené v letech 2030 až 2031.
To bude podle něj v době, kdy Praha dostaví metro na trase D. „A to znamená, že městská kasa bude prázdná. Jinými slovy: nezvládáme postavit vnitřní městský okruh bez významné spoluúčasti státu. Je nutné si tady nalít čistého vína. Dřív nám přispíval stát i na metro, přispěl i na vysočanskou radiálu, teď nám už stát nepřispívá.“
Osud vnitřního okruhu je proto podle něj zatím nejistý. A co dokončení opravy Barrandovského mostu a výstavba Dvoreckého mostu? „Pokud nás nezradí počasí, měl by být Barrandovský most opraven do konce letošní stavební sezony.“
To znamená zhruba do konce listopadu letošního roku. „A v případě Dvoreckého mostu jedeme podle upraveného harmonogramu, takže bychom ho měli otevírat na přelomu let 2025 a 2026,“ uzavírá Hřib.
Jak to bude s městskou podporou cargokol? Kdy se dokončí vnější pražský okruh? Začne se v dohledné době stavět hloubětínský tunel? A je v dohledné době zásadnější změna v systému platby za parkování v Praze? I na to odpovídal Zdeněk Hřib v Rozstřelu.
