Michal se do nového města, kde začal chodit do školy, přestěhoval ze Slovenska. Česky uměl jen pár slov. Spolužáci ve škole s ním nemluvili, posmívali se mu a nechtěli s ním sedět v lavici.
„Michal si stěžoval doma, ale jeho máma je samoživitelka a v té době řešila bydlení, zaměstnání a další věci. Neměla proto příliš času se mu věnovat,“ říká Martina Koplová, expertka neziskové organizace Society for All (SOFA).
Bereme to vážně, říká vedení městského soudu k podezření na šikanu |
Ta ve škole svolala případové setkání, kde se vyjasnilo, že spolužáci Michalovi nerozumějí, a dohodli společně další postup, jak chlapce začlenit do kolektivu. „Po dvou měsících byl Michal ve třídě mnohem spokojenější a našel si zde i kamarády,“ uzavírá Koplová.
Stejnou pozici koordinátorky, jejímž úkolem je zprostředkovávat mezioborovou spolupráci sociálních pracovníků, psychologů, policie a pediatra, nyní nově zřídili v Praze 6. Tamní školy a školky tak budou mít nyní více možností, jak řešit problémy dětí, které se v kolektivu potýkají se šikanou nebo je trápí složitá situace doma. Hlavním cílem projektu je předcházet krizovým situacím, aby nedocházelo k traumatizaci dítěte.
„Nám se dlouhodobě systémově nedaří děti zachytávat včas. Vše se řeší až ve chvíli, kdy stav dospěje do takové fáze, že je třeba hledat radikální řešení. Včasná podpora je důležitá, aby nedocházelo k tomu, že děti, které mají nějaké problémy, jsou dlouhodobě vystavené traumatům,“ říká místostarostka šesté městské části Mariana Čapková (Praha 6 sobě).
Policie vyšetřuje družinářky pražské školy kvůli týrání dětí s postižením |
Dosud se podle ní případy šikany řešily v rámci školy se školním psychologem, ředitelem a rodiči, případně i s dalšími neziskovými organizacemi.
Urychlí vzájemnou spolupráci
Koordinátorka, která funguje jako „spojka“, má nastavit systém spolupráce, který přispěje k rychlejšímu odhalování potenciálních problémů.
Metoda pro zjišťování šikanyMetoda „case management“ je postavena na zmapování situace rodiny (historie, rodičovské kompetence, vzdělání, volný čas apod.). Podle toho je pak možné určit, co v rodině funguje, a v čem naopak potřebuje podpořit. Mapování probíhá pomocí rozhovoru a pozorování. V rámci současné školní praxe se totiž řeší jen dopad, nikoli příčina chování či ohrožení dítěte. „Typicky zrovna u šikany se málokdy zmapuje komplexně celá situace. Ale jen tak se dozvíme, že chlapec, který je agresorem, vyrůstá třeba v rodině, kde se vyskytuje domácí násilí, jeho sourozenci jsou umístěni do ústavního zařízení a matka nadužívá alkohol. Najednou ten příběh dostává úplně jiný rozměr,“ vysvětlují odborníci. |
Podle odborníků se často stává, že s dětmi, které si nepřevezme Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), se dále nepracuje, přestože jejich okolí ví, že se něco děje. „Škola je klíčové místo k zachycení počínajících problémů dětí a rodin. A my z praxe vidíme, že když se začne s rodinou pracovat včas, ještě na dobrovolné bázi, kdy setkávání nejsou nařízená formální věc, tak se často podaří vše během několika měsíců vyřešit,“ vysvětluje předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.
Když se to podaří, zabrání se nejen dlouhodobým potížím, se kterými se pak dítě mnohdy potýká v průběhu celého života, ale ušetří se také čas, zdroje a finance, které by se musely vynaložit, kdyby se potíže dítěte dále prohlubovaly.
„Nejprve je důležité, aby koordinátorka nastavila funkční systém pomoci a pokusila se v každé škole najít svůj protějšek k jednání. Náplní její práce bude také edukace ve školách, což by mělo částečně kompenzovat nedostatek pracovníků v sociální oblasti,“ vysvětluje Tereza Svačinová, projektová manažerka SOFA.
Šikana na školách se má evidovat jako úrazy. Nejprve je ale nutná definice |
Novinka by měla v Praze 6 fungovat dva roky. Po uplynutí této doby radnice projekt vyhodnotí. „Doufáme, že se natolik osvědčí, že pak budeme moci plynule pokračovat. Rádi bychom naším přístupem inspirovali další radnice. Věříme, že se nám podaří identifikovat děti čelící potížím a urychlíme proces řešení,“ dodává Čapková.
Půjde to i jinde?
O zřízení pozice koordinátora, který by zprostředkovával komunikaci se sociálními pracovníky, uvažují v Praze 8 a Praze 11. „Měl by nastavit standardy péče a řešení psychických a sociálních problémů na školách a navrhovat řešení, jak jich dosáhnout. Zatím se nám bohužel nedaří najít vhodného kandidáta,“ říká místostarosta Prahy 8 pro školství Matěj Fichtner (ANO).
Praha 11 v letošním roce připravuje výzkum sociálního klimatu ve školách, který má pomoci podchytit agresivní chování žáků. „Každopádně věřím, že jmenování mezioborového sociálního koordinátora může být prospěšné a s výsledky projektu se rozhodně budeme chtít seznámit,“ uvádí Michal Veselský (Praha 11 sobě), radní pro školství a životní prostředí.
Nebyla to šikana, jen bitka, vyvrací důvod sebevraždy chlapce rváč z videa |
Praha 4 či Praha 10 zatím volí jiný přístup a o mezioborovém sociálním koordinátorovi neuvažují. „Prevence šikany a jiných problematických jevů spadá do kompetencí ředitelů jednotlivých škol. V případě potřeby, když se na nás škola obrátí, navrhneme postup řešení i podporu ze strany dalších institucí. Úzce spolupracujeme s metodičkou prevence z pedagogicko-psychologické poradny,“ dodává mluvčí Prahy 4 Aleš Berný.
