„É, ef, gé, há, hu-sa kej-há!“ opakují žáci po svých dvou učitelkách. Na krátké slabiky přitom tleskají, na dlouhé dupou. Slabikování střídá zpěv. Jedna z kantorek hraje na kytaru, druhá dětem ukazuje obrázky s písmeny. „Chá, í, jé, ká, sova houká!“ zpívá nultý ročník základky.
Jde přitom o žáky různého věku a z různých tříd, kteří do Prahy přišli z ciziny s různou úrovní znalosti českého jazyka.
Někteří mají navíc nějakou poruchu, jako ADHD, dyslexii, dysgrafii jako ostatně i zdejší české děti v inkluzi. Přesto si tato škola dokázala vybudovat režim, který funguje. „Je to ale velmi náročné na organizaci,“ říká ředitelka školy Anna Niklová k systému takzvaného průtokového vzdělávání.
Systém 5 + 5 + 5
„Máme zavedený model 5 + 5 + 5, pět měsíců trvá nultá fáze, dalších pět měsíců inkluze a dalších pět měsíců integrace. Takže děti s nulovou znalostí češtiny sice patří do nějaké kmenové třídy, ale se svými spolužáky tráví prozatím jen třetinu výuky, dvě třetiny času se učí česky,“ líčí Niklová.
Tamní nultý ročník musí absolvovat bez výjimky každý nově příchozí žák-cizinec. „Je to jako u každého českého prvňáčka, který se potkává s písmeny, pak se slabikami, s větami, až začne číst,“ poukazuje Niklová s tím, že porozumění je základem pro další výuku.
„Není možné naučit cizince shodu podmětu s přísudkem, dokud nebude rozumět, tak to bohužel dělají na některých českých školách, kde si nervózní učitele stěžují: ‚Ničemu nerozumí, nechápe to‘ – ale on nemůže rozumět, nejde to,“ upozorňuje Niklová.
Ve školách přibude hodin češtiny. Budou ale určené jen pro cizince |
Systém břevnovské školy přitom neodporuje školskému zákoníku, který zakazuje ukrajinské žáky separovat. „Zachováváme jim integritu v tom, že mají zázemí třídy, s níž se účastní i všech mimoškolních aktivit, znají svou třídní učitelku i spolužáky, zároveň si ale plní povinnost vzdělávání českého jazyka v nulté fázi,“ popisuje ředitelka.
Češtinu vyučují lektoři českého jazyka a také speciální pedagožky.
V závěru nulté fáze musí každý žák vykonat jazykovou zkoušku A1, aby mohl být přeřazen do inkluze. „Takže je přítomen výuce ve své třídě a částečně dochází na výuku češtiny, což trvá zase pět měsíců, čili jeden školní rok žák-cizinec povinně projde tím nejzákladnějším, co škola nabízí. Pakliže splní další jazykovou zkoušku, teprve přechází do integrace,“ pokračuje Niklová.
To už žák navštěvuje svou třídu, na pár hodin však ještě dochází na doplňující semináře českého jazyka, aby se znalost upevňovala.
Jak pokračuje úsilí škol zlepšit integraci cizinců?
|
Do ZŠ Marjánka chodí 330 českých dětí a 264 cizinců. S podobným počtem žáků s odlišným mateřským jazykem se potýká více škol v metropoli. Přitom školy s deseti procenty a více ukrajinských žáků mají nárok na finanční podporu od ministerstva školství (MŠMT). „Tu mohou využít třeba na další pedagogy a více využívat tandemovou výuku nebo dělit třídy v některých hodinách na skupiny. Přitom se mohou ukrajinské děti učit zvlášť a výuku lze přizpůsobit jejich potřebám,“ říká mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.
Chyběly učebnice
Ne všechny pražské školy však mají prostorovou kapacitu zřídit třídu k výuce češtiny, chybí jim také kvalifikovaní učitelé. „Nemají učitele s odborností pracovat s tak různorodou skupinou žáků, kterou tvoří cizinci různého věku, různé znalosti jazyka a navíc s nějakou poruchou,“ upozorňuje Niklová. Ani velice šikovný češtinář nebude podle ní vědět, jak to uchopit.
V ZŠ Marjánka si právě pro tyto potřeby vytvořili vlastní učebnice, na jejichž vydání dostali grant 800 tisíc od ministerstva vnitra. Ten ale pokryl pokryl pouze 100 výtisků každé knihy. Škola tak hledá další finanční prostředky na dotisk učebnic.
Učebnice jsou vhodné nejen pro žáky cizince, ale i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Každá je zaměřená trochu jinak. Čeština v rytmu spíše na tu sluchovou diferenciaci a dramatizaci a Čeština jinak spíše na zrakovou diferenciaci, obrázky.
Jde o výuková leporela plná obrázků a hravých úkolů. Jejich autorkami jsou speciální pedagožky Ivana Kůrková a Martina Šulcová a také zástupkyně ředitelky Anna Slabá.
„Je mnoho učebnic pro žáky s odlišným mateřským jazykem, ale tyto pro lepší rozvoj artikulace, zapamatovatelnost a schopnost běžně mluvit, obsahují námi užívanou autorskou metodiku – rytmizace, zhudebněné texty, vizualizace a dramatizace,“ popisuje Šulcová.
Učebnice jsou vhodné nejen pro žáky-cizince, ale i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Každá je zaměřená trochu jinak. Čeština v rytmu spíše na sluchovou diferenciaci a dramatizaci a Čeština jinak spíše na zrakovou diferenciaci, obrázky.
Bez znalosti češtiny Ukrajince nelze učit, žádá Praha návrat tříd pro cizince |
ZŠ Marjánka se zavázala poskytnout materiály také dalším školám, které by projevily zájem, což už se děje. Autorkám chodí e-maily s pozitivními ohlasy od těch, kteří už vyučovat češtinu s jejich učebnicemi zkusili.
Na Břevnově nyní do nulté fáze výuky nastupují noví žáci. „Ti dnešní končí a můžeme je s klidným svědomím odevzdat do třídy,“ uzavírá Šulcová.
