Tuberkulózu šíří v Praze hlavně cizinci a opilci. Léčí je na účet nemocnice - regiony.impuls.cz

Tuberkulózu šíří v Praze hlavně cizinci a opilci. Léčí je na účet nemocnice

  7:00,  aktualizováno  7:00
Nemoc kdysi zvaná také jako úbytě, souchotiny či bílý mor. Tuberkulóza je stále nejčastější příčinou úmrtí na infekční onemocnění v Česku. Jen načas ji nahradil covid-19. Výrazná část pacientů s tuberkulózou se pak nachází v Praze, kde je nemoc doménou přistěhovalců a alkoholiků.

Čeští vědci vynalezli látku, která účinkuje i na kmeny tuberkulózy odolné proti používaným lékům. | foto: archiv FaF UK

„Každý čtvrtý případ v Česku je zaznamenán v Praze a polovinu pacientů zde představují cizinci ze třetích zemí. Pacienti bývají agresivní, anebo také nepojištění,“ varoval vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou ve FN Bulovka Jiří Wallenfels.

Nemocnice proto volají po několika změnách. Chtějí po státu zavést povinné vyšetření příchozích cizinců, protože neléčený je zdrojem nákazy svého okolí.

Dále je podle nich nutné upravit legislativu ohledně možné izolace nemocného s agresivními projevy, na který personál nestačí, a do třetice žádají podporu státu při úhradě nákladné léčby pacienta bez pojištění. Tu dnes hradí sama nemocnice, přestože hospitalizovat nemocného s tuberou ze zákona musí.

Tuberkulóza na Vysočině je na vzestupu, polovinu pacientů tvoří cizinci

Na palčivé problémy lékaři upozorňují v souvislosti s březnovým Světovým dnem boje proti tuberkulóze. Ta je dnes onemocněním okrajových skupin, tedy alkoholiků, HIV pozitivních, drogově závislých a lidí bez domova. V posledních letech také cizinců, nejčastěji z Ukrajiny.

Vypijí i dezinfekci

„Navzdory všemu, co v rukou máme, nedopadá souboj s tímto onemocněním příliš dobře,“ sdělila přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK Martina Koziar Vašáková.

Naráží na to, že přestože existuje v Česku základní léčba přes padesát let, nemoc se nepodařilo vymýtit. Vakcína proti tuberkulóze totiž není účinná proti nákaze, jen proti těžkým průběhům.

Nařízená léčba tuberkulózy rozdělila rodinu. Změňte pravidla, volají lékaři

„Pacienti se k nám typicky dostanou tak, že je někdo přivede v posledním tažení,“ přiblížila Vašáková. Jedná se často o cizince s pokročilou fází nemoci a ve špatném zdravotním stavu, což vede k úmrtím i přes intenzivní péči.

Tuberkulóza v Praze

● Počet nemocných za loňský rok je zhruba 104, další počty představují nediagnostikované případy.

● V metropoli je situace nejhorší, protože se zde kumulují cizinci. ● Přenáší se kapénkovou infekcí.

● Typické projevy: dlouhodobý kašel, hubnutí, vykašlávání krve (už není tak časté), noční pocení. Problémy se mohou schovávat za jiná onemocnění.

● Diagnostika se provádí pomocí rentgenu hrudníku.

● Výskyt nemoci narostl v souvislosti s válkou na Ukrajině.

● Slavným pacientem před sto lety byl Franz Kafka, pražský Němec. V jeho době umíralo v Praze ročně 12 tisíc lidí na tuberkulózu.

● Léčba: základními antituberkulotiky.

● Může postihnout jakýkoliv orgán, v 90 procentech jsou to plíce.

Zdroj: Česká pneumologická společnost.

Nepříjemnou částí pro lékaře jsou také bojkotující pacienti. „Kdo je při síle, nechává si oknem pašovat alkohol, jelikož jsme na uzavřeném infekčním oddělení. Jakmile třeba vybavíme pokoje či chodby dezinfekcí, hned ji vypijí,“ líčí Vašáková léčbu závislých pacientů. Někteří jsou dokonce agresivní, protože nucenou péči odmítají, a tak vyvolávají konflikty s personálem i ostatními pacienty.

„Hospitalizovaný pacient po nás plival, pěstmi ničil vybavení a svou odřenou krvácející ruku otíral všude možně, vygradovalo to útokem na personál i hrozbou znásilněním,“ potvrdila Mária Michalovičová, primářka oddělení Pneumologie a ftizeologie odborného léčebného ústavu Albertinum.

Pacienta přitom propustit nesměli. Řešení nenabídlo ministerstvo zdravotnictví, lékařská komora ani právníci, na které se nemocnice obrátila. „Policie nám pro takový případ doporučila vybavit se paralyzérem,“ dodala primářka.

Lékaři by však uvítali možnost takového člověka převézt někam, kde nad ním bude adekvátní dohled. „Podle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení,“ doplnila Michalovičová.

Bez pojištění

Nemocnice bojují i s nepojištěnými pacienty, kteří nejsou výjimkou mezi nelegálně pobývajícími cizinci. „Nemůžeme je odmítnout, poslat třeba zpět do země původu bez léčby, ta přitom trvá i několik měsíců a je velmi nákladná,“ uvedl Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Včasná léčba tuberkulózy, kdy stačí základní antituberkulotika, stojí podle lékařů přibližně 460 korun, zatímco v pokročilé fázi nemoci, v níž jsou zmínění cizinci hospitalizovaní nejčastěji, je nutné použít moderní nákladné léky v hodnotě několika desítek tisíc korun.

Téměř vymýcená smrtelná tuberkulóza se vrací. Přibývá nemocných dětí

„Pokud je tuberkulóza celospolečenský problém a je naším zájmem vyléčení a zamezení jejího šíření, tak by tyto peníze měly být nemocnici hrazeny ze státního rozpočtu či nějakého fondu, protože nemocnice má pak ‚černého Petra‘, když pacienta musí léčit,“ podotkl Koblížek.

Proto jsou lékaři pro včasné vyšetřování lidí z vysoce rizikových zemí. Ukrajinci aktuálně v Praze tvoří dvě třetiny všech tuberkulózně nemocných cizinců, přičemž mezi nimi dominují muži.

„Řada nemocných Ukrajinců u nás zatím nebyla diagnostikovaná, protože nemají tak velké potíže, aby je to donutilo vyhledat lékaře, pobývají tu tedy s nerozpoznanou tuberkulózou,“ upozornil Wallenfels.