K omezení náplavek pro veřejnost došlo loni odpoledne 25. prosince, kdy je Praha z důvodu zvýšené hladiny řeky uzavřela. V následujících dnech se sice podmínky někde uvolnily, ale 3. ledna magistrát vyhlásil další přísná protipovodňová opatření, jelikož bylo nutno upouštět vodu z Vltavské kaskády.
Nařízení, které omezilo provoz na řece, se týkalo plavidel mezi 46. a 56,3. říčním kilometrem, tedy oblasti za Jiráskovým mostem po proudu řeky. Odsud musely lodě odplout nebo se nechat odtáhnout do doků, nacházející se například na Smíchově nebo v Holešovicích. Ani plavidla, která zůstala u náplavek, však kvůli uzavírce nemohla pokračovat v běžném provozu.
Desetitisícové náklady spojené s přesuny nesou provozovatelé a majitelé plavidel. Některé lodě proto s odplutím do doků vyčkávaly. „My jsme ze začátku neodplouvali, ale majitel se obával škod, které by mohly nastat v případě, kdyby se lodě uvolnily. Takže do poslední chvíle se to drželo,“ říká provozovatel lodi Petra (své jméno si přeje zachovat v anonymitě), kterou do přístavu nakonec odvézt nechali. Na plavidle podávají občerstvení z farmářských plodin a výrobků, pořádají hudební večery a přes zimu provozují také kluziště.
V kombinaci s výpadkem příjmů se škody provozovatelům mohou dostat do vysokých hodnot. „Vzhledem k tomu, že to bylo mezi svátky, to je taková ta nejhojnější úroda, dá se říct, že jo,“ uvedli z lodi Petra na dotaz, zda škody vzniklé omezeními byly velké. „Lidi nám odešli na jiná kluziště, nebyly tržby na stáncích,“ vysvětlil.
„Přišli jsme o tržby. Byli jsme bez zisku, bez výdělku, a musel jsem platit zaměstnance dál,“ popsal dopady stejné situace provozovatel lodi Matylda.
„Nároky na kompenzaci jsou nulové a škody způsobené loďařům jdou do statisíců,“ shrnul konkrétněji spolumajitel Lodi Pivovar Vojtěch Ryvola, zároveň radní Prahy 1.
Jak vysvětlil Martin Boška, tiskový mluvčí společnosti Trade Centre Prague, která se o náplavky stará, zatímco nájemci kobek mají v případě platnosti protipovodňových opatření možnost zažádat si o slevu z nájmu, u provozovatelů plavidel takováto kompenzace možná není.
Nájmy, které provozovatelé lodí platí, závisí na typu činnosti, kterou na plavidle provozují, a také na jeho velikosti. Podle kontraktů dostupných z Registru smluv se nájemné každoročně valorizuje a zvyšuje podle smluvních podmínek. Vliv na cenu nájmu má i plavební sezona. V zimě provozovatelé lodí, jejichž délka nejčastěji bývá okolo čtyřiceti až sedmdesáti metrů, za nájem místa platí vyšší stovky korun denně. To za téměř tři týdny, kdy nařízení kvůli povodňové situaci v souhrnu platila, může činit kolem deseti tisíc. Ušlý zisk pak dosáhne sumy ještě o řád vyšší.
„Je pravdou, že při této akci vyvstalo několik závažných otázek, které se budeme snažit vyjasnit se všemi dotčenými orgány státní správy a magistrátem, protože jsme jedním z mála velkých měst v Evropě, kde k takovému značnému přesunu lodí vůbec dochází,“ dodal Ryvola.
Přestože návrat lodí k náplavce byl povolen od 9. ledna a kompletní zrušení opatření i pro veřejnost nastalo k 11. lednu, například Loď Pivovar ještě v sobotu na svém klasickém místě kvůli problémům se zajištěním zpáteční cesty nebyla. „Aby toho nebylo málo, tak při převozu byla naše loď poškozena, voda se stále neuklidnila a naše otevření se oddaluje o dalších pár dní,“ oznamoval na Facebooku pivovar netradičně provozovaný na lodi 10. ledna a tento stav trval i tento týden.