„Výstavní předměty se vážou ke konkrétním osobnostem, například Mendelovi, Wichterlemu, Jánskému nebo třeba Petráňovi, který s kolegou Hadravským v šedesátých letech sestrojil a patentoval konfokální mikroskop (mikroskop, který se umí dívat do živé hmoty, pozn. red.),“ vysvětluje kurátorka výstavy Lucie Burešová.
Expozice má sedm částí zaměřených na současné i historické postupy v oblasti veterinární péče, farmacie, chirurgie, protetiky, nanotechnologií, lázeňské péče, ale i v oblasti bádání. „Předměty pocházejí ze zdravotnické sbírky NTM, která byla založena před sedmi lety a čítá okolo 500 předmětů. Tady z toho vidíme jen malý vzorek,“ říká Burešová s tím, že další věci jsou dovezené například z nemocnice v Motole, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), výzkumných pracovišť, laboratoří, lázní nebo pražské zoo.
Ordinace v Praze 6
„V dějinách české zdravotnické techniky jsou nejvýznamnější přístroje značek Chirana nebo Tesla, těm by měl návštěvník věnovat speciální pozornost. Jejich kardiostimulátory jsou velmi precizní, takové stálice, co tady byly a překonaly věky,“ popisuje Burešová a dodává, že zajímavé jsou i běžné menší předměty, které lékaři využívali každý den. Například ty z ordinace lékaře Václava Vítů, který v roce 1935 založil svou ordinaci v Praze 6.
Hubáček, to není jen Ještěd. Výstava ukazuje architekta jako autora i osobnost |
„Převzali jsme od jeho potomků celou ordinaci. Sami se ozvali, že ji vyklízejí, a bylo jim to líto vyhodit. Je tam například šlapací zubní vrtačka z dvacátých let, která je přenosná a funguje na podobném principu jako šicí stroj, šlapete nohou a ona se točí,“ říká Burešová. Jiná část expozice se věnuje elektroléčbě, která byla trendem na přelomu 19. a 20. století.
„Existoval u toho ohromný marketingový tlak s tím, že elektroléčba funguje skoro na všechno. Řada firem vyráběla balíčky pro různé elektrizační terapie a procesy, které si mohli lidé vysloveně aplikovat sami doma. Na starších letácích jsme našli, že má tato terapie řešit stres, závažné onemocnění i rakovinu. Postoje proti tomu vyjádřila spousta autorit, například Sigmund Freud,“ říká Burešová a ukazuje na domácí soupravu pro elektroléčbu z roku 1900.
Součástí výstavy je také interaktivní displej s videohrou simulující kontrolu tzv. mikrobotů. Ti umějí léčit nemocné buňky a návštěvník má za úkol je na obrazovce „dostrkat“ k lékárničce.
Mikroboty, kteří by mohli v budoucnu léčit například i rakovinu, v současnosti zkoumají vědci z Karlovy univerzity ve spolupráci s jejich kolegy z univerzity v německém Lipsku.
V zadní části výstavního sálu jsou umístěny novější lékařské objevy a předměty, například dialyzační přístroje nebo přístroje, které zajišťují mimotělní oběh pacientů.
„Můžeme tady vidět srovnání, jak se ty technologie posunuly a vypadají nově, například u mimotělního oběhu z IKEM z roku 1971 a u toho aktuálnějšího, které prezentuje kardiocentrum Motol,“ doplňuje Burešová.
Archeologický výzkum pod brodským obchvatem měnil historii a naplnil muzeum |
V části, která se věnuje transplantaci srdce a plic, mohou návštěvníci skrze speciální brýle nahlédnout do hrudníku figuríny a zažít pocit, jako by sami operovali. Jsou tady k vidění i boxy na převoz srdce a plic. Doprovodné texty se věnují motolské nemocnici, která je partnerem expozice.
„Díky výstavě můžeme představit veřejnosti naše úspěchy. Jako jediné pracoviště v Česku poskytujeme komplexní péči dětským pacientům se srdečním onemocněním a ročně provedeme více než šedesát úspěšných transplantací,“ komentuje Miloslav Ludvík, ředitel FN Motol.
Výstava stovky zdravotnických předmětů pocházejících z 19. století i ze současnosti je k vidění do 12. ledna 2025. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 9:00 do 18:00. Základní vstupné je 280 korun.
16. června 2024 |
