Na domnělý Žižkův meč se během dne stála fronta. Možnost ho vidět je i v neděli

  11:24,  aktualizováno  17:15
Slavnost k výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova se od rána těšila velkému zájmu. Před Betlémskou kapli, kde lidé mohou vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek, se tvořily fronty na dvacet až třicet minut.

„Na včerejší vernisáž dorazilo asi 400 lidí a velký zájem lidí monitorujeme i dnes. Jsme rádi, že se informace o této jedinečné události dostaly mezi širokou veřejnost. Už v pondělí se meč vrátí zpět do Švédska,“ uvedla Hana Tonzarová z Církve československé husitské.

Meč se vrátil do Česka po téměř 400 letech. „V České republice je kurátor ze Švédska, se kterým čeští odborníci hovořili o možnosti udělat na meči expertízu, protože ta ještě nikdy nebyla provedena. Švédská strana se tomu nebrání, takže je možné, že se o meči dozvíme více,“ sdělila Tonzarová.

Stockholm–Praha–Betlémská kaple. Žižkův meč je po 400 letech v Česku

Meč byl z Prahy odvezen v roce 1648 švédskými vojsky, které měly seznam věcí, které mají z rudolfovských sbírek vzít. „Byl skutečně součástí rudolfovských sbírek, kde byly různé historické kuriozity, a v těchto sbírkách byl evidován jako Žižkův meč,“ dodala Tonzarová.

600 let od smrti Jana Žižky

Součástí slavnosti je dopolední program pro děti, odpoledne se konají přednášky a večer je v plánu koncert. Výstava jako taková je otevřená do desíti dopoledne do osmi hodin večer. V neděli je v plánu premiéra filmu Žižka a Komenský o tom, jak by vypadalo setkání dvou historických postav.

Kuriozita z rudolfinských sbírek

Podle švédského kurátora Jonase Häggbloma tvoří meč dvě části, starší čepel a mladší rukojeť. Čepel by mohla být z 16. století, řekl v pátek novinářům. Podle něj se jedná o starý hodnotný meč, který vypráví příběh o tom, jak důležité mohlo být mít relikt Jana Žižky. Podle profesora Petra Čorneje, autora Žižkova životopisu, pravděpodobně jde jen o kuriozitu z rudolfinských sbírek. „Nikdy asi neměl se skutečným Žižkou co do činění,“ řekl portálu iDNES.cz historik.

KOMENTÁŘ: Slavit Žižkovu smrt? Raději trénujme pohled na svět očima současníků

Slavnost zahájila v pátek bohoslužba, v premiéře zazněla kantáta Jaroslava Krčka věnovaná Žižkovu výročí. Během bohoslužby mohli lidé vidět čáslavskou kalvu, tedy horní část lebky připisované Janu Žižkovi. Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily Žižkovi. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy. Výstavu doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich.

Jan Žižka se narodil v Trocnově na Českobudějovicku kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Žižka zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi.

Autoři: ,