Ačkoliv kompletní zpráva obsahuje 200 stran, Roman Petrenko, sociolog a vedoucí výzkumu poukázal na pět témat, která z letošního výzkumu vyšla jako hlavní.
Zažil jsem za posledních 14 dní něco hezkého? Těším se, co mi dnešek přinese? Na takové otázky odpovídalo v anonymním šetření přes 10 tisíc žáků z Prahy. „Široký segment těch dětí odpověděl, že ne. Necítí se ve svém životě dobře, nemají ze života radost, dětí v negativní škále výsledků je více než 50 procent,“ shrnuje Petrenko.
Šestadvacet procent žáků podle průzkumu udává odpovědi velmi nízkého wellbeingu (celková či osobní pohoda, pozn. red.). „Znamená to, pozor, jsou hluboko v problému, už potřebují pomoc odborníka,“ upozorňuje sociolog s tím, že nemusí jít hned o návštěvu psychiatra. „Často funguje ukázat zájem, nasměrovat je k nějaké úpravě životních strategií,“ podotýká.
Poukazuje také na fakt, že horší výsledky zaznamenali u dívek. „Jsou v tomto věku vyspělejší než chlapci, schopné víc o problémech mluvit, pojmenovat je, uvažovat nad nimi. Zároveň nároky na ně jsou v dospívání větší, je potřeba dostat do systému větší podporu směrem k nim,“ nastínil Petrenko.
Infografika z výzkumu duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol.
Závislost na mobilu a málo spánku
Za druhou alarmující zprávu považuje rizikové užívání digitálních technologií, kterými si děti ničí nervovou soustavu. „Omezují si spánek, jídlo, nepřipravují se do školy, nechodí na volnočasové aktivity, aby mohli být na mobilu,“ přiblížil odborník.
Podle jeho slov během pěti let žáků s těmito problémy značně přibylo. „Učitelé se s tím setkávají čím dál častěji a jako společnost si s tím nevíme moc rady, ovšem může na tom vzniknout závislost,“ doplnil.
Deváťáci trpí depresí a úzkostmi. Třetině by prospěla odborná pomoc |
S dalším bodem zasluhujícím pozornost souvisí předchozí – nedostatek spánku. „Tady budu kritický směrem do našich řad intervenistů, toto nám trochu uteklo v minulých letech: téma zdravého spánku,“ připustil Petrenko.
Spánek je podle něj naprosto zásadní pro to, aby se děti cítily dobře, fungovala jim paměť, mohly podávat výkony, měly energii, budovaly dobré vztahy.
„Souvisí se vším, přesto množství spánku dětí klesá. Překvapilo nás, že jen čtyřicet procent žáků dodržuje doporučenou míru spánku, osm hodin denně. Šedesát procent spí méně, třetina z nich dokonce jen kolem šesti hodin a to je nedostatečné množství,“ upozornil.
Sebepoškozují se a pijí energetické nápoje
Na čtvrté téma se letos v průzkumu zeptali vůbec poprvé. „Byli jsme opatrní, zda se na to vůbec ptát, ale ze škol zaznívá silná poptávka, že se s tím potýkají denně,“ předeslal Petrenko. Jde o sebepoškozování. „Jsou příklady dětí, které se závažně sebepoškozují v prostorách školy, i při vyučování, na toaletách. Mezi dětmi to téma žije, tak jsme to do dotazníku zahrnuli,“ řekl vedoucí výzkumu s dovětkem, že číslo vyšlo vysoké, přičemž je znovu patrný rozdíl mezi chlapci (9 procent) a dívkami (26 procent).
Posledním jevem, který z výzkumu vyplynul jako palčivý, je užívání návykových látek. Ukázalo se, že třetina žáků pravidelně konzumuje energetické nápoje.
„Je to téma, se kterým si nevíme rady, je to problém. Tyhle nápoje nejsou určené pro děti, snažíme se proto docílit zákazu prodeje energetických nápojů dětem do patnácti let,“ potvrdil Petrenko s tím, že žáci si běžně nosí plechovky těchto nápojů do školy, ta má ovšem svázané ruce. Přitom popíjení těchto drinků způsobuje poruchy spánku a negativně ovlivňuje duševní zdraví.
„V Cermatu se zbláznili, nebo je to byznys“
Za jednu z příčin duševní nepohody dětí označila Alexandra Udženija, náměstkyně pražského primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví, příliš těžké přijímací zkoušky na střední školy.
„To je neuvěřitelný stres pro naše děti. Nedávno jsem ve zprávách slyšela ředitele Cermatu, který říkal, že ještě zpřísní zkoušky z matematiky, i když ředitelé byli proti a i děti si jsou vědomy, že bez doučování a přípravy to nezvládnou. Takže tady je něco špatně. Buď se v Cermatu úplně zbláznili, nebo je to jeden velký byznys, aby děti musely chodit na tu přípravu a aby se za to platilo. Jiné vysvětlení nemám,“ komentovala Udženija.
Každý čtvrtý žák má deprese, odhalil průzkum. Trápí je i problémy se spánkem |
„Když jsem viděla reklamu nejmenované mobilní sítě, kde se dcera otočí na tatínka a ptá se: Budeš mě mít rád, i když neudělám ty přijímačky? Tak z toho je mi opravdu špatně, že psychická nepohoda našich dětí se využívá i komerčně,“ dodala náměstkyně s tím, že proti tomu bude se svým týmem bojovat.
Udženija současně zopakovala, že zlepšení péče o duševní zdraví Pražanů je v tomto volebním období její prioritou.
„Proto stavíme v Praze ucelenou síť duševního zdraví. Podobné výzkumy jsou pro nás důležité i proto, abychom efektivně nastavili další kroky. Od prevence přes vzdělávání zaměstnanců škol, detabuizace témat duševních onemocnění až po zajištění komplexní, moderní a dostupné péče o duševní zdraví Pražanů, zejména dětí a mladistvých, včetně vzniku nových center. Suplujeme tím sice stát, ale nemůžeme přeci nechat lidi, které trápí bolavá duše, bez pomoci,“ sdělila náměstkyně.
Výzkum se koná každoročně od roku 2016, poslední dotazování se uskutečnilo v prosinci 2023. Realizuje ho Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) ve spolupráci s pražským magistrátem, s analýzou dat pomáhají datoví analytici z výzkumného týmu Anreva Solution.
Výsledky umožňují školám, odborníkům věnujícím se práci s dětmi a mladými lidmi, pražskému magistrátu i jednotlivým městským částem lépe pochopit a reagovat na aktuální vývoj v oblasti duševního zdraví a rizikového chování žáků.
