Stávajícím tratím ulehčí třeba vysokorychlostní koridory pro dálkové spoje (VRT) nebo regionální vlaky v tunelech. I s nimi počítá právě dokončovaná Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha.
Nová linka S61 do Úval i kratší intervaly spěšného spoje R41 z hlavního města ve směru na Kolín i ty vedle stávajících vlaků by měly posloužit od zavedení nového jízdního řádu rostoucímu množství pasažérů užívajících vlaky. To však zatěžuje kapacitu trasy směrem na Kolín za únosnou mez.
Příští rok podle předpokladů ve špičkové hodině mezi Libní a Úvaly pojede 35 regionálních vlaků, v roce 2010 se jednalo o 15 souprav. Do metropole ve špičkových dnech za prací či studiem dojíždí až čtvrt milionu lidí. Před sedmi lety se jednalo o zhruba 149 tisíc.
Hluk a rozdělení krajiny. Obce nechtějí vysokorychlostní trať a sepsaly petici |
„Na základě analýzy lze konstatovat, že s velkou pravděpodobností bude při každém dalším posílení provozu hrozit přetížení kapacity trati Praha–Kolín,“ popsal dopady Zdeněk Šponar, ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK).
Vytíženější spoje s sebou nesou nejen prodloužení jízdní doby, ale pro pasažéry znamenají též zpoždění a s tím související zmeškání navazujících přípojů. Zpomalování dopravy dopadá také na cestující v rychlících. Stěžují si ale také provozovatelé nákladních vlaků.
„Jsme znepokojeni neadekvátním nárůstem příměstské dopravy, která bez vybudované potřebné infrastruktury bude blokovat nákladní dopravu, která nemá žádné jiné variantní řešení,“ uvedl Vojtěch Sládek ze sdružení nákladních dopravců (ŽESNAD). Ti proto navrhují odložit zavedení linky 61.
Přesmyk v nedohlednu
Obliba železnice pro obyvatele ze čtvrtí na východě hlavního města je logická, dostat se do centra např. z Běchovic kombinací autobusů a metra vyjde průměrně na tři čtvrtě hodiny. Vlak z Masarykova nádraží tam dojede za 15 minut. Podobně je tomu při cestě z hlavního nádraží.
Nákladní vlaky opět mohou jezdit přes Branický most. V říjnu přibude druhá kolej |
Významně zatížených úseků je však podle expertů na tratích v metropoli více. Na zmiňované lince ve směru na Český Brod a Kolín jde například o libeňské nádraží. Ale také tratě mezi Libní, hlavním nádražím a Malešicemi.
„Nerealizovaný Libeňský přesmyk a zkapacitnění trati mezi Prahou a Poříčany, resp. Kolínem jsou brzdou omezující nejen rozvoj regionální a městské železnice v Praze a Středočeském kraji, ale také dálkovou osobní i nákladní dopravu v celé republice,“ upozornil Petr Tomčík, ředitel ROPID.
Zmiňovaný přesmyk odborníci označují za nejkritičtější místo železniční infrastruktury nejen v Praze, ale v celé České republice. Příprava projektu, jenž by měl zjednodušit dopravu třeba i mimoúrovňovým křížením, běží již dvě desítky let.
Vlaky pod Prahou vyjdou na dvě stě miliard korun. Alternativa není |
Spojení v kolínském směru podle představ expertů uleví také výstavba čtyřkolejné tratě z Libně do Běchovic. Řešením se má stát také vznik nové VRT. V současné době běží přípravné práce na VRT Polabí okolo Běchovic. „Neustálým odkládáním vzniku mimoúrovňového křížení v Libni a absencí čtyřkolejného úseku do Běchovic může být znehodnocen i přínos vysokorychlostních tratí, neboť nové rychlé vlaky nebudou mít kudy přijet do centra Prahy nebo to bude možné pouze za cenu výrazného omezení stávajících osobních i nákladních vlaků,“ uvedl Petr Tomčík.
Vizualizace prvního terminálu vysokorychlostní železnice Praha východ. (17. 12. 2021)
Aktuálně experti podle Správy železnic (SŽ) zpracovávají projektovou dokumentaci vysokorychlostní tratě okolo Běchovic. VRT Polabí mezi Běchovicemi a Poříčany na Kolínsku má být hotova až po roce 2030.
Směr tunel
Dvojici podzemních tratí coby řešení regionální dopravy v metropoli nabízí Studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha. Jedna z jejích variant předpokládá společný čtyřkolejný úsek mezi hlavním nádražím a Václavským náměstím.
Projektanti v jejím rámci počítají se sedmi novými zastávkami na trasách městských železničních tunelů – půjde o Karlín, Hlavní nádraží, Václavské náměstí, Karlovo náměstí, Florenc, Albertov a Náměstí Bratří Synků.
Plusy a minusy variant podzemní železnice. Změní cesty do metropole |
Další verze operuje s tím, že obě podzemní tratě budou zcela oddělené ve dvou výškových úrovních nad sebou. Podobně je tomu i u metra. Fungovaly by na ní tři nové zastávky – Karlín, Hlavní nádraží a Václavské náměstí.
Záměr, inženýry zvaný Opera, se podobá první verzi. Ovšem s tím, že společný čtyřkolejný úsek mezi hlavním nádražím a Václavským náměstím nahrazuje jediná stanice Opera se čtyřmi kolejemi. Projektanti ji umisťují mezi stanice metra Hlavní nádraží a Muzeum.
Na trasách městských železničních tunelů podle těchto představ vznikne šest stanic – Karlín, Opera, Karlovo náměstí, Florenc, Albertov a Náměstí Bratří Synků. Studie prochází připomínkováním. „To proběhne nejpozději do konce roku,“ uvedl mluvčí SŽ Dušan Gavenda.
