„Vyzkoušeli jsme to už loni a letos nám společnost Bidfood zajistila o prázdninách dovážku ledu desetkrát po deseti tunách,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Nejde podle něj jen o úlevu v horkých dnech, ale také o rozptýlení a obohacení života zvířat.
„Za den těch deset tun ledu padne. Vydrží většinou celý den až do večera, do konce návštěvnické doby. Ale třeba medvědi se v tom válí, hromadu ledu roztáhnou po prostoru a pak to taje rychleji,“ dodává Bobek.
Kritériem pro dodávku další várky ledu jsou teploty nad 30 stupňů, aktuální informace najdou návštěvníci na webových nebo na sociálních sítích.
„Organizačně se s dodavatelem domlouváme dva nebo tři dny předem. Nevím o žádné zoo, která by něco takového dělala v takové míře jako teď my,“ doplňuje Bobek.
Zoo Praha je dnes nejchladnějším místem v České republice ;-) Je totiž pod ledem. A takhle si ho užívá nestor kea. https://t.co/zwVOeOt8jw
Nejvíce si vyhráli sloni, nestoři a medvědi
Dva dospělí jedinci alpinského druhu papouška Nestor kea, samička Judy a samec Rudy a dvě mláďata, okolo ledu zvědavě poskakovali a zobákem led přehazovali ze strany na stranu.
„Potřebují prozkoumávat a jsou velmi inteligentní. Na Novém Zélandu jsou známí tím, že demolují auta, například stahují gumičky oken a podobně. Teď se tady mohou vybít na ledu,“ popisuje Bobek.
Navrhněte jméno pro luskouní holčičku a vyhrajte vstupenky do Zoo Praha |
Lední medvědi Gregor a Aleut do ledu jen nesměle zabořili nos, brzy ho ale ochutnali i s masovou pochoutkou, která na ně v hromadě zmrzlé vody čekala. Po deseti minutách už dvojčata v ledu válela sudy.
„Lední medvědi žijí na severu, a i když tam v létě může být teplo, nikdy se ve svém přirozeném prostředí nesetkají s takovými teplotami, jako jsou v tuhle chvíli. Navíc je ten výběh nevyhovující, orientovaný na jihovýchod a hodně se ohřívá. To je důvod proč budeme stavět novou Arktidu. Zatím jim to ale chceme alespoň co nejvíce ulehčit. Mají ve výběhu také ledovač, ale produkce tam není samozřejmě taková, jako když se tady vysype tuna,“ komentuje Bobek.
V pražské zoo se v roce 1942 podařil první umělý odchov ledního medvěda na světě, samičky Sněhulky, podle které dostaly své pojmenování známé bonbóny. O pět let později se tady narodila lední medvědice Polárka, po níž je zase pojmenovaný známý dort.
Mapa míst, kde návštěvníci 10. července 2024 najdou led
„Lidé si často ani neuvědomují, jak jsou medvědi spjatí s českou a pražskou historií. V tuzemských podmínkách považujeme chov ledních medvědů za únosný a máme je tady také kvůli historii chovu i zkušenostem. Kdyby se přivezli zvířata z přírody a chovali se ve středoevropských podmínkách, snášeli by to určitě hůř. Ale tato zvířata jsou adaptovaná, narodila se v zoologických zahradách a jsou na to zvyklá. Naše stanovisko je ale takové, že by se měli chovat medvědi na sever od Alp, kdyby někdo choval medvěda v Neapoli, asi bychom k tomu měli nějaké výhrady,“ říká mluvčí pražské zoo Filip Mašek.
Z ochlazení mají radost také sloni, kteří led po chvíli nabírali do chobotů, vzájemně si ho podávali a někteří ho po sobě i házeli. Oproti tomu ve výběhu takinů a zubrů zůstal led téměř netknutý. Raději dali přednost větvičkám položeným poblíž.
Mlžítka pro návštěvníky
Kromě zmíněných nástrojů k ochlazení jsou v některých výbězích také mlžítka.
„Jsou třeba u sobů, tučňáků, ale třeba i u lachtanů. Všechna zvířata mají přístup do stinných vnitřních prostorů, žádné zvíře není nuceno být někde ve výběhu na sluníčku. Často mají k dispozici vodní tok, například gorily, vydry a papoušci, což jim rovněž ochladí klima. Návštěvníky ochlazujeme zmrzlinou a mlžítky například u expozice Gobi, Rákosova pavilonu, Rezervace Dja nebo poblíž výběhu vlků euroasijských u sochy Radegast. Navíc je tady 15 vnitřních pavilonů, kde je teplota konstantní,“ říká Mašek.
V pražské zoo se zabydlují medvědí dvojčata. Už vyhodila z výběhu bójku mezi lidi |
Pokud by prý byly teploty dlouhodobě nad 35 stupňů, přímé slunce a bezvětří, chovatelé by zvířata museli uzavřít do vnitřních klimatizovaných prostorů. „Loni se nám to nestalo, předloni byl jeden takový den,“ dodává Mašek.
Naopak nejvíce si prý tropické počasí užívají velké želvy, surikaty, lemuři a velcí kopytníci, například žirafy a zebry, které jsou zvyklé na otevřenou savanu.
„Člověk má představu, že tropické zvíře automaticky miluje vedro, ale v přírodě žije většinou v džungli, kde je stín, a má rádo teplotu okolo 24 stupňů a vlhko. Návštěvníci se často ptají, kde jsou v tropickém počasí gorily, ale ty jsou raději uvnitř, než by byly na sluníčku, i kvůli černé srsti se rychle přehřejí,“ komentuje Mašek.