Naprosto unikátní kámen zahrada nevybrala, nýbrž si nechala přímo vyrobit. Jedná se totiž o metrovou ledovou krychli, do které je zamrazeno tisíc miniaturních sošek ledních medvědů, jejichž novým domovem se Arktida stane.
„Předlohu pro tento drobný suvenýr jsme vybírali společně s pracovníky Náprstkova muzea. Nakonec jsme se rozhodli pro drobnou figurku ledního medvěda, kterou z mrožího klu kdysi vyřezali labradorští Inuité, a tisíc jejích kopií jsme nechali zhotovit na 3D tiskárně,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Drobné suvenýry mají lidé možnost si postupně brát jakmile je dokážou vyjmout z tající kostky. Každý z nich navíc obsahuje čip, který poslouží jako vstupenka do zoo.
Šance pro medvíďata
Nový pavilon pro lední medvědy zoologická zahrada akutně potřebuje. Jejich stávající útočiště je totiž nejen nejstarším zařízením v zahradě, které ještě stále slouží svému účelu a tudíž zastaralé, ale také na naprosto nevhodném místě. Nachází se na svahu orientovaném na jihovýchod, takže se především v létě výrazně přehřívá.
Kromě toho jsou navíc prostory příliš malé a nevyhovují ani všudypřítomné betonové povrchy. Zastaralá je i technologie, jelikož zde není možné čistit vodu a ta se tak musí jen bez dalšího měnit. Ročně takto zoo vylije zhruba 12 tisíc kubíků vody. Obrovským problém především pro případný odchov mláďat je faktická nemožnost dostatečně oddělit samice s medvíďaty od samců.
Nejroztomilejší mláďata Zoo Praha budete chtít vidět na vlastní oči |
„Medvědice rodí v naprostém tichu a samotě, skoro ve tmě a takto pak tráví tři měsíce s medvídětem v noře. Momentálně se nedá zabránit tomu, aby po celou dobu slyšela a cítila samce, takže ji výrazně frustruje strach o mládě, které by obyčejně zahubil,“ popisuje kurátor savců Pavel Brandl.
Za více než 90 let, po které zoo lední medvědy chová, se tak podařilo odchovat pouhých sedm mláďat z více než 80 narozených.Všechny tyto nedostatky budou v nové expozici za tři čtvrtě miliardy minulostí. Sousedit budou medvědi s tuleni, přičemž oba živočišné druhy bude možné pozorovat na souši i pod vodou. Nacházet se tu navíc bude amfiteátr až pro 150 lidí nebo nová restaurace.
Giganti hmyzího světa
Vůbec poprvé také zoo představila návštěvníkům novou expozici s názvem Ballova pyramida. Pojmenovaná je po místě, kde došlo ke znovuobjevení obyvatelek této expozice. Strašilky humří, totiž byly původně považované za vyhynulé, náhodou se ale exempláře nalezly na nehostinném kusu skály v moři mezi Austrálií a Novým Zélandem jménem Ballova pyramida.
V rámci říše hmyzu jde o skutečné giganty, dospělá samice dorůstá až dvaceti centimetrů a váží až 25 gramů. Paradoxně, přestože přežívaly ve volné přírodě v extrémních podmínkách, jsou v zajetí velmi choulostivé.
„Musíme je mít v dezinfikovaném chovu. Důležité je dodržovat přesně stanovenou vlhkost, teplotu a taky správnou stravu, a to tři konkrétní rostliny,“ uvádí chovatel Vojtěch Víta.
Ve tmě září luskoun i gorily. Pražská zoo má jako první světelnou zahradu |
„Stromoví humři“ původně žili na Ostrově lorda Howa u australského pobřeží asi 700 kilometrů od Sydney. Pravidelně ho navštěvovali pouze tamní rybáři, kteří ale strašilky hojně využívali jako návnadu pro ryby. Dnem zkázy tohoto druhu se pak stal 15. červen roku 1918, kdy na březích ostrova uvázl parník SS Makambo. Z něj se v obrovském množství rozšířily krysy, které během následujících dvou let celou populaci strašilek na ostrově vyhubily, a tak byly považovány za vyhynulé.
V 60. letech minulého století ale horolezci při lezení po Ballově pyramidě, ostrově vzdáleném asi dvacet kilometrů od původního domova strašilek, nalezli jeden mrtvý exemplář. Ten následně odnesli do muzea, kde vědci zjistili, že jde o strašilku humří. Na místo v roce 2001 vyrazila expedice, která nalezla čtyři dospělé jedince. Z nich vznikl nový chov v melbournské zoologické zahradě. V současné době je Zoo Praha jednou ze tří, kde je tento hmyz možné pozorovat, vedle San Diega a Londýna.
