Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se nejvýše chráněným územím stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné CHKO. Hranice by se měla vyhýbat zastavěnému území nebo větším zemědělským plochám. Záměr MŽP ale odmítají kromě starostů a obyvatel Křivoklátska například Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického ani ochranářského hlediska. „Hlavním argumentem vlády je ochrana křivoklátských lesů, které v současnosti plní hospodářskou funkci. Vláda tvrdí, že cílem má být ochrana přírody a ne hospodářský zisk,“ vysvětluje starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová.
Zakladatel občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer ale vysvětluje, že se z hospodářských lesů mohou stát lesy takzvaného zvláštního určení. „Umožňuje to zákon o lesích. Nemusí se kvůli tomu vytvářet nový národní park,“ vysvětlil Impulsu Majer. „Na Křivoklátsku už 200 let žádný přirozený les není. Ta příroda je krásná proto, že se v ní hospodaří. Jsme pro zlepšení ochrany přírody za podmínek v rámci CHKO, ale nejsme pro to, aby se tam uměle vytvářela divočina,“ dodává.
Starostové na Křivoklátsku sepsali otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi, který podepsalo 30 zástupců obcí. V něm předsedu vlády prosí, aby proces vyhlašování národního parku zastavil dříve, než 9. června začne. V dopise ho vyzývají: „Žádáme Vás, abyste se s vahou svého mandátu a autority zasadil o změnu v harmonogramu a struktuře tohoto projektu, aby obce měly šanci být aktivnímu účastníky dialogu o tom, co se jich bytostně týká.“ Starostové si také postěžovali, že se do oficiálního procesu vyhlášení se nemohou zapojit obce, které nebudou mít v parku katastr. „To se nám nelíbí, protože se jich to také týká. Jde třeba o tranzitní obce, kterými budou projíždět davy turistů,“ vysvětluje Majer. „To máte jako modré zóny ve velkých městech. Pokud někde uděláte parkovací zónu, dotkne se to i okolních ulic, ve kterých bude více aut.“
Obyvatelé se obávají také negativních důsledků, které by jim vyhlášení NP přineslo. „Šlo by například o omezení přístupu do lesů, problémy s parkováním či zvýšený počet turistů. Obce se budou muset potýkat i s vyšším množstvím odpadů,“ vyjmenovává obavy starostka Kohoutová. Nový národní park bude mít dopad na dosavadní život ve vesnicích v parku i jeho okolí. Kromě toho se také obce obávají dalšího vývoje režimu i po vyhlášení parku. „My se ptáme, co se bude dít za 15 let, za 30 let,“ uzavírá starosta Bělče Lukáš Kocman.
V Česku jsou nyní čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.
Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls
