Oživený krušnohorský potok u Adolfova. V mokřadech se hemží život

  6:30
Potok u Adolfova tekl přímo a voda rychle z krušnohorské planiny mizela. Nyní se klikatí v meandrech. Nově vzniklé mokřady na hřebeni Krušných hor oplývají pestrou škálou drobných živočichů.

Ochránci potok vrátili do původních přírodních meandrů. Voda se drží v tůních, místy si proklestila cestu do slepých ramen, voda se rozlévá do krajiny a utvářejí se tam mokřiny. | foto: Jan Moravec

Ještě nedávno voda v potoku protékala uměle napřímeným a zahloubeným korytem. Po jarním tání sněhové pokrývky či po přívalových deštích voda rychle odtekla. V současné době je situace jiná. Potok se klikatí krajinou, voda se drží v tůních, místy si proklestila cestu do slepých ramen, rozlévá se do krajiny a utvářejí se tam mokřiny.

„Potok si hledá vlastní cestu tak, jak je to pro něj přirozené. Voda odtéká pomaleji, vsakuje se do půdy. Je zde vytvořeno různorodé prostředí pro nejrůznější rostliny a živočichy,“ uvedl Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), který za proměnou stojí.

Terénní práce tady začaly loni a skončily letos. Náklady se vyšplhaly téměř na 4 miliony korun. Úpravou prošel původní tok o délce zhruba 700 metrů. „Uměle vytvořené koryto bylo ucpáno a voda byla puštěna do původního mělkého koryta, které bylo v podobě proláklin v terénu ještě patrné,“ popsal Moravec s tím, že nyní je koryto o něco delší, než byl předchozí napřímený tok.

Nově vzniklé tůně a mokřady vytvářejí biotop pro řadu drobných živočichů a vegetaci. „V mokřadech žije řada zajímavých druhů ptáků, například bekasina otavní, chřástal polní či chřástal kropenatý. Tůně rychle zabydleli obojživelníci – čolek obecný, skokani,“ vyjmenoval Moravec.

Ochránci přírody tady zaznamenali mezi jedenácti spatřenými druhy vážek také vážku hnědoskvrnnou, která je na takzvaném červeném seznamu ohrožených druhů. „Zajímavá je také vysoká koncentrace motýlů, což nejsou vyloženě mokřadní druhy, ale v současných horkých dnech se zalétají na vlhkou obnaženou půdu osvěžit. Kromě desítek soumračníků, nejrůznějších baboček, okáčů či perleťovců tu lze spatřit ve větším množství třeba i chráněné otakárky,“ dodal Moravec.

Český svaz ochránců přírody tady chce ještě vybudovat naučnou stezku s informačními tabulemi. Na nich si návštěvník přečte informace o změnách v krajině a jejich důležitosti. Nebude chybět popis několika typických druhů rostlin a živočichů.

K umělému napřímení a vyhloubení potoka došlo v minulém století. Hlavním důvodem byla takzvaná meliorace, kterou se získávalo více plochy pro půdu obhospodařovanou člověkem.