„Dojde k obnově fasád, oken, dveří, terasy a parteru, včetně opatření proti vlhkosti a statického zajištění budovy. Odstraněny budou nepůvodní dveře a nahradí se replikami, jež se budou vzhledově držet někdejších originálů. U terasy se odstraní provizorní zastřešení, novodobá dlažba a zábradlí a opět dojde k vytvoření nových prvků podle historických podkladů,“ vyjmenovává některé novinky bílinský místostarosta Karel Matuška (ANO).
Revitalizace bezprostředního okolí lázeňské budovy pak podle něj zahrnuje parkové úpravy i rekonstrukci okolních schodišť a navazujících cest.
Radnice lázně odkoupila od soukromé firmy v roce 1998 a zatím se pro ně, respektive pro opuštěnou hlavní lázeňskou budovu, marně snaží najít využití. Právě hlavní budova byla zakonzervována v roce 2017. Od té doby město provádí dílčí opravy, aby nedošlo ke zhoršování jejího stavu.
„Nejprve jsme nechali provést stavebně-technický průzkum stavu. Z něj vyšla potřeba prioritních opaření. Během posledních pár let se postupně provedla opatření proti spodní vodě, dílčí statická opatření, provizorní zastřešení terasy či výměna některých ztrouchnivělých střešních trámů. Současná rekonstrukce se připravovala několik posledních let,“ popisuje Matuška.
V budoucnu chce město řešit také dílčí rekonstrukce uvnitř hlavní budovy. „Bohužel s ohledem na skutečnost, že stále nebylo nalezeno využití včetně případného partnera či investora, nemá celková rekonstrukce vnitřních prostor smysl. Současnou vnější rekonstrukcí by ovšem vše mělo začít, ne končit,“ dodává bílinský místostarosta.
Radnice se chystá pracovat také s opuštěnými a rozpadajícími se objekty v lázeňském areálu Kyselka. „Konkrétně objekt u letního amfiteátru bude letos zbourán a prostor po něm bude upraven jako příležitostné venkovní zázemí pro kulturní akce v amfiteátru. Ze spodní budovy zase chceme vybudovat ubytovnu pro sportovce a turisty. Už se dokonce projektuje a odhaduji, že v příštím roce by se mohla zahájit rekonstrukce,“ nastiňuje Karel Matuška.
Jak už bylo výše zmíněno, radnice v tuto chvíli nemá představu, co by v lázeňské budově mohlo v budoucnu být. „Je třeba si položit otázku, zda představy a možnosti města, velikost a dispozice budovy a na druhé straně zájem potenciálních investorů umožňují nějaké reálné ekonomicky únosné a vhodné řešení pro obě strany,“ zamýšlí se Matuška.
Nadále lázeňská činnost
Budova nese označení lázeňské místo a jako s takovou je s ní podle Matušky také třeba nakládat. „Status lázeňské místo může zrušit pouze vláda. Hlavním využitím tedy musí být nadále lázeňská činnost. To je ovšem velmi omezující s ohledem na dnešní dobu a konkurenci v lázeňství.,“ říká bílinský místostarosta.
„Hlavní budova je navíc kulturní památka s velmi přísnou památkovou ochranou, která neumožňuje ani velké vnitřní úpravy podle současných požadavků investorů. A to vše by mělo být ekonomicky únosné pro město a výdělečné pro investora. I když je budova relativně malá, náklady na vnitřní rekonstrukci a vybavení nového provozu budou výrazně vyšší, než je současná vnější oprava,“ odhaduje.
Radnice nicméně věří, že současná rekonstrukce může zvýšit zájem ze strany investorů. „Nejen že se zastaví chátrání budovy, ale je to i signál, že vedení města chce skutečně s objektem něco dělat a konečně dělá,“ poznamenává Matuška.
Lázeňský areál Kyselka je dílem architekta Franze Sablicka z druhé poloviny 19. století. V roce 1855 byl nejprve vytvořen lázeňský park a postupně v něm byly postaveny lázeňské stavby, které tvoří stáčírna, inhalatorium a hlavní budova lázní. Provoz lázní bylo ukončen v 90. letech minulého století.
V současné době funguje stáčírna minerálních vod, která je v soukromých rukou. V proskleném atriu inhalatoria, které město zrekonstruovalo, vyvěrá pramen Bílinské kyselky. V areálu se nachází také amfiteátr, několik sportovišť, minigolf a koupaliště s kempem a restaurací.
