Rychlodráha se má začít stavět v roce 2030. Zastupitelé Ústeckého kraje projednají 24. června důležitý dokument aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR).
Chlumec má zhruba pět tisíc obyvatel a v blízkosti zdejších domů by měl stát portál Krušnohorského tunelu. „Pokud krajští zastupitelé schválí aktualizaci zásad územního rozvoje s jedinou navrženou trasou přes Chlumec, jsme připraveni obrátit se na soud,“ uvedla Srnková.
„Nejsme proti vysokorychlostní trati, ale navrhovaná trasa je pro naše město likvidační,“ dodala starostka s tím, že si radnice nechala zpracovat variantu, kdy by se portál Krušnohorského tunelu posunul od obydlené oblasti směrem k části Český Újezd a zároveň se zrušila odbočka trati na Teplice, která má do tunelu svádět veškerou nákladní dopravu.
„I když na propagačních letáčcích Správy železnic nikde nenajdeme nákladní vlak a celá PR strategie byla směřována na to, že tady půjde pouze o osobní dopravu, mělo by Krušnohorským tunelem projet až 150 nákladních vlaků denně,“ říká starostka.
Rychlotrať do Drážďan citelně podražila. Zrychlí ale spoje do regionů |
S naplánovanou trasou vysokorychlostní trati nesouhlasí například ani Trnovany nebo Křešice na Litoměřicku. Podle zástupců obcí s nimi Správa železnic nejedná, nehledá kompromisy a pouze prosazuje své návrhy.
Jedním z řešení, které obce kolem plánované vysokorychlostní trati navrhují, by mohlo být stažení návrhu na změnu Zásad územního rozvoje a dopracování celého projektu.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) to však nepřipadá v úvahu. „Riziko, které by to přineslo, nedává naději dodržet sliby vůči Německu zrealizovat vysokorychlostní trať a Krušnohorský a Středohorský tunel. Ale určitě budeme hledat technická řešení, jak zajistit, aby dopad stavby v tom území byl co nejmenší,“ vysvětlil ministr s tím, že variantu navrženou Chlumcem, kdy by se oddálil samotný portál tunelu od zástavby ve městě, budou ještě prověřovat.
Zkušenosti z jiných staveb podle něj nicméně ukazují, že každá z variant má nějaká „ale“. „A není to tak, že bychom před tím zabouchli dveře,“ poznamenal Kupka.
Přes 650 námitek a připomínek
Kvůli stavbě vysokorychlostní trati vznikly už v loňském roce dvě pracovní skupiny složené ze zástupců obcí, Ústeckého kraje, ministerstva i Správy železnic. Ty měly do projektu zapracovat připomínky měst a obcí. Výsledky jejich práce chce ministr představit krajským zastupitelům 20. června.
Pokud Správou železnic navržená trasa vysokorychlostní trati nebude zastupitelstvem schválena, obávají se starostové dotčených obcí, že stát v tomto případě uplatní schválený liniový zákon a přímo rozhodne.
„Pokud bych byla krajský zastupitel a končilo mi volební období, tak bych do kladného rozhodnutí nešla. K návrhu zásad územního rozvoje přišlo na kraj přes 650 námitek a připomínek. To už je přece signál, že je něco špatně,“ uvedla starostka Chlumce.
Celá trasa vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů. Stavět by se mělo začít v roce 2030, se zprovozněním Krušnohorského tunelu se počítá v roce 2039. Po celé délce trati by vlaky měly začít jezdit v roce 2045. Z Prahy do Ústí nad Labem se cesta vlakem zkrátí na půl hodiny.