„Digitalizace je zásadním nástrojem pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví v moderní době. Digitalizací celé naší sbírky nejen chráníme tato umělecká díla, ale také je zpřístupňujeme mnohem širšímu publiku,“ uvedla ředitelka galerie Kateřina Melenová.
Aby se galerie do digitalizace sbírky, která čítá téměř 19 tisíc položek, mohla pustit, zřídila specializované digitalizační centrum, vybavené špičkovou technologií. Středobodem centra je skener schopný zachytit i ty nejjemnější detaily uměleckých děl. „Skener dokáže naprosto precizně snímat i 3D strukturu a plastické vlastnosti materiálu – například tahy štětce –, které dodají naskenovanému obrazu nejvyšší možnou míru přesnosti a věrohodnosti,“ upozornila Melenová.
Náklady na pořízení skeneru a dalšího vybavení potřebného pro digitalizaci uměleckých děl nepřesáhly sumu 1,5 milionu korun. „V případě klasického focení jednotlivých uměleckých děl by částka dosahovala téměř desetinásobku,“ podotkla Melenová s tím, že po dokončení digitalizace galerijní sbírky bude pracoviště sloužit jak institucím Ústeckého kraje, tak dalším odborným pracovištím i veřejnosti.
V současné době je zdigitalizováno už několik tisíc děl. Projekt by měl být podle galerie hotov do konce roku 2028. „Momentálně zpracováváme především díla na papíře, jako jsou kresby a tisk. Proces zahrnuje pečlivé skenování každého díla a následné zpracování digitálních souborů v počítači,“ popsala kurátorka galerie Michaela Vávrová. Digitalizační tým zvládne zpracovat 50 až 200 děl za den, záleží na jejich velikosti.
Velkoformátová díla, jde například o velké svitky ze sbírky kubistického malíře Emila Filly, se skenují po částech. „Celé se do skeneru nevejdou, proto je nutné je skenovat po částech a v postprodukci se jednotlivé části spojí,“ nastínila Vávrová.
Digitální kopie představují cennou zálohu v případě ztráty nebo poškození originálů, ke kterému by mohlo dojít třeba během přírodní katastrofy. Kromě toho umožňují galerii sdílet svou sbírku s globálním publikem prostřednictvím online platforem.
Zamykejte park, žádá galerie kvůli obrazům. Není komu to svěřit, reaguje obec |
„To podporuje vzdělávání, kulturní výměnu a popularizaci historie a umění. Digitalizovaná sbírka má rovněž vědecké a odborné využití. Usnadňuje badatelský přístup k odborným materiálům,“ doplnila Melenová s tím, že zpřístupnění sbírky online může oslovit i lidi, kteří by nemuseli být schopni galerii navštívit osobně, například kvůli zdravotnímu handicapu. „V neposlední řadě jde o podporu kulturního povědomí a identity uchováním kulturního dědictví pro budoucí generace,“ zmínila Melenová.
Některá sbírková díla galerie publikuje na platformě Brána ke sbírkám Ústeckého kraje. Nyní je tam zveřejněno kolem 400 děl ze sbírky Galerie Benedikta Rejta.
„Reprodukční zacházení s uměleckými díly se řídí autorským zákonem. Jejich publikování na veřejných sítích a platformách je možné pouze u děl takzvaně volných, tedy nepodléhajících autorským licencím, a těch, jejichž licenci pro zveřejnění galerie vlastní,“ vysvětlila ředitelka Melenová.
