„Naší úlohou je vytvářet podmínky pro vkládání investic jiných subjektů do území, tedy samospráv nebo soukromých investorů. Sám podnik už nebude investorem dalšího rozvoje území. To už není náš úkol,“ uvedla mluvčí společnosti Lenka Rychtaříková.

„Ve spolupráci s dotčenými obcemi jsme zajistili na základě vyhlášené mezinárodní architektonické soutěže zpracování základního dokumentu dalšího rozvoje území, který by měl být respektován v aktualizacích územních plánů okolních měst a obcí,“ dodala.

Vodní plocha, která vznikla zatopením bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice a která je vyhledávanou turistickou destinací, leží v katastru čtyř obcí – Ústí nad Labem, Trmic, Chabařovic a Řehlovic.

Podle Petra Nedvědického (ANO), primátora Ústí nad Labem, mělo Diamo zajistit kromě architektonické soutěže, vybudování kanalizace nebo výstavby některých komunikací kolem Milady i velké investiční akce. „Jde o výstavbu záchytných parkovišť, dobudování inženýrských sítí a dopravní infrastruktury, vybudování heliportu pro IZS nebo terénní cyklostezku kolem jezera,“ napsal primátor v městských novinách.

Pokud se podle něj nebude těmto investičním akcím věnovat Diamo, je v povinnostech státu je převzít a realizovat. „Zatím nevíme, kdo převezme plánované investiční akce, správu nad jezerem a jeho okolím a zda se podaří vyřešit otázku chráněného ložiskového území. Je v zájmu města, aby atraktivita tohoto místa rostla. Proto bychom byli rádi, kdyby Diamo splnilo to, co přislíbilo,“ poznamenal Nedvědický.

Třeba přípravě parkovišť však podle Lenky Rychtaříkové brání aktuální stav územního plánu Ústí nad Labem. Podnik požádal v říjnu 2022 město o změnu dokumentu. Tu Ústí připravuje.

Nejlepší proměnu jezera Milada navrhli Švédové, zvolili citlivý přístup

Zpráva o ukončení investic ze strany Diama překvapila i Janu Oubrechtovou (STAN), starostku Trmic, v jejichž katastru jezero také leží. „Je to velká škoda, protože je rozdělána spousta projektů. Nejen na parkoviště, ale i na zázemí pro návštěvníky. Projekty se různě prolínají katastry a těžko se bude hledat nějaká součinnost při jejich dotažení do konce,“ sdělila s tím, že dodnes také není vyřešeno, kdo se bude o vodu v jezeře starat.

„Jak rozdělíte vodní plochu mezi čtyři obce?“ položila spíše řečnickou otázku. O vodu by se podle obcí mohlo starat Povodí Ohře. „Obce na to nemají ani finance, ani aparát. Tohle musí pravděpodobně rozhodnout ministerstvo. Jasno by mělo být do konce příštího roku,“ přiblížila starostka.

Termín pro majetkoprávní vypořádání pozemků, při kterém je chce stát částečně bezúplatně převést na obce a zčásti prodat, je stanoven na 31. prosince příštího roku. Do té doby by měl být také vyřešen problém s neodepsanými zásobami uhlí v okolí jezera. „Dobývací prostor ještě není zrušený. Je navrženo odepsání zásob uhlí, ale ještě to není legislativně dané,“ zmínila Oubrechtová.