„Jsou tu dvě skupiny, které mají na danou věc diametrálně odlišné názory. Nejsem však přesvědčený o tom, že otázka stěhování, nebo ponechání sochy na místě je věcí referenda. To by, pokud ho vyhlašuje město, mělo rozhodovat o podstatných záležitostech,“ odmítl vypsání referenda starosta Litoměřic Radek Löwy (ANO) s tím, že chtějí-li petenti referendum, musí si jeho vypsání zajistit sami sehnáním dostatečného množství podpisů, což v případě Litoměřic znamená 2 300 podpisů.

Zda se o to iniciátoři petice za zachování sochy pokusí, není jasné. „Uvažujeme o tom, nicméně ideálním a pochopitelně i nejlevnějším řešením by bylo sochu zanechat tam, kde stojí už téměř 50 let, aniž by bylo třeba platit z rozpočtu města referendum,“ odpověděl neurčitě na dotaz MF DNES člen petičního výboru Václav Dycka.

Naproti tomu iniciátoři první petice za odstranění sochy mají na věc názor jasný. „Rozhodně žádné podpisy pro vypsání referenda sbírat nebudeme. Naše Iniciativa za odstranění sochy sovětského okupanta v Litoměřicích takový požadavek nevznesla. Vybrali jsme si cestu takzvané zastupitelské demokracie, a to prostřednictvím našich městských zastupitelů,“ říká člen iniciativy Zdeněk Paclík.

Pokud jde o jejich petici, zastupitelé ji už dříve vzali na vědomí a následně schválili návrh na přemístění pomníku na vhodnější místo a vypsání otevřené soutěže na nové umělecké dílo, které sochu vojáka v parku nahradí. Podle politiků tento krok není v rozporu s případným vypsáním referenda.

Kde by socha vojáka nově mohla stát, není zatím jasné.

V Jiráskových sadech bylo dílo odhaleno 3. května 1975 u příležitosti 30. výročí osvobození Československa a zároveň mělo oslavovat tehdejší přátelství československého a sovětského lidu.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začala socha vyvolávat řadu bouřlivých reakcí. V říjnu téhož roku někdo na podstavec namaloval dveře od pračky jako symbol krádeží ruské okupační armády na Ukrajině. Loni v srpnu se na soklu objevil nápis 1968 odkazující na sovětskou okupaci.

U sochy se konalo několik protestů s požadavky na její odstranění a v té souvislosti se zrodila i iniciativa se stejným cílem. Podle ní totiž pomník vznikl v dobách nejtužší normalizace jako jeden z nástrojů okupační a kolaborantské propagandy.

Pračku z pomníku Rudé armády někdo přemaloval, připsal „omluvu Ukrajincům“

„Jsme rádi, že soše už nikdo alespoň oficiálně neříká rudoarmějec, protože to je skutečně památník Čest a sláva Sovětské armádě. Za rok a půl jsme udělali v tomto směru hodně práce,“ dodává Paclík.

V minulosti na stejném místě v parku stál například pomník rakouského císaře Františka Josefa I. z roku 1908 nebo později pomník sovětského vůdce J. V. Stalina, který byl odstraněn v roce 1960.