Je to takový Lednicko-valtický areál Ústeckého kraje, který čeká na své plné probuzení a objevení, říká o barokním zámku Krásný Dvůr na Lounsku kastelán Milan Vaněrka. Po příchodu v průběhu loňské turistické sezony zpřístupnil návštěvníkům francouzské zahrady a zámeckou kapli sv. Huberta.
Nyní se však potýká s nečekanými stavebními problémy. Zámek je napadený dřevomorkou, která rozežírá dřevěné konstrukce. „Kvůli bezpečnosti jsme museli pro letošní sezonu uzavřít část prohlídkového okruhu. Přesto jsme pro návštěvníky připravili několik novinek, aby o zážitek nepřišli,“ dodává Vaněrka. Turistickou sezonu na zámku zahájí v sobotu 5. dubna.
Pocházíte z Moravy, kde jste také roky profesně působil. Zámek Krásný Dvůr je na opačné straně republiky. Čím vás nalákal?
Získal si mě jak architekturou zámecké budovy, tak jedinečným přírodně krajinářským parkem, který v České republice nemá obdoby. Poprvé jsem Krásný Dvůr navštívil 1. dubna loňského roku jako návštěvník. Po této návštěvě jsem měl jasno, že se přihlásím do výběrového řízení. Je to pro mě obrovská výzva. Krásný Dvůr vnímám jako Lednicko-valtický areál tohoto regionu, ale nyní není v nejlepším stavu.
Na to, že má rozsáhlý park nevyžitý potenciál a že zámecká budova už potřebuje opravu, píšou v internetových recenzích i někteří návštěvníci. Máte plán, jak to změnit?
Plány mám velké. Ovšem po mém nástupu se vše otočilo o 180 stupňů. Vzhledem k tomu, že jsem vzděláním stavař a nějakou dobu jsem profesně působil jako stavebně investiční technik, tak jsem si všímal některých závad už při své první návštěvě. Ovšem skutečný rozsah jsem zjistil až po nástupu do funkce. Stav je horší, než jsem předpokládal. V havarijním stavu jsou krovy, střechy, stropy, fasáda, okna, podlahy. Průzkum potvrdil, že v parketových podlahách je dřevomorka (dřevokazná houba, která způsobuje hnilobu a rozklad napadené části, pozn. red.).
Zámek Krásný dvůr● Zámek Krásný Dvůr spravuje Národní památkový ústav, územní odborná správa v Praze. V roce 1964 byl zapsán na seznam kulturních památek, od roku 2001 je národní kulturní památkou. ● Předchůdcem zámku byla gotická, později renesančně přestavěná tvrz. Dochovaná podoba zámku je výsledkem barokní přestavby realizované Františkem Josefem Černínem podle plánů architekta Františka Maxmiliána Kaňky v polovině 18. století. ● Černínové vlastnili zámek od poloviny 17. století až do znárodnění. Ke konci války byla v zámku zřízena vojenská nemocnice, kterou v květnu 1945 nahradilo sídlo štábu Rudé armády. |
Znamená to tedy, že část zámku bude pro návštěvníky uzavřena?
Bohužel ano. Kromě výskytu dřevomorky je v havarijním stavu stropní konstrukce v západním křídle. Museli jsme proto osm místností v prohlídkové trase, která čítala osmnáct místností, uzavřít. Připravujeme nový prohlídkový okruh, jehož časová délka však bude stejná jako doposud, tedy 40 až 45 minut. Nově budou návštěvníci do zámku vstupovat hlavním schodištěm, tedy stejně jako návštěvy v dobách Černínů (zámek získali v 17. století – pozn. red.), a ne bočním schodištěm jako personál.
Které části zámku zůstanou otevřené?
Návštěvníci budou moci vstoupit do střední části zámku a části východního křídla. Místnosti jsme obohatili o řadu předmětů z černínských sbírek, které byly dosud v depozitáři. Součástí prohlídkové trasy je také psí chodba, kde se nachází ojedinělá sbírka čtyř desítek psích portrétů a která vypovídá o náklonnosti Černínů ke psům. V minulosti sem byli návštěvníci přiváděni, jen když zbyl v rámci prohlídky čas. Abychom návštěvníkům kompenzovali zkrácení trasy, snížili jsme základní vstupné ze 180 na 160 korun.
Řada návštěvníků nechce být zahlcena suchými daty, letopočty či dlouhým seznamem jmen šlechticů. Jakým způsobem jim chcete místní historii přiblížit?
Místo velkého množství dat a faktů, které průvodce návštěvníkům odříká a po chvíli si je už návštěvník nepamatuje, chceme historii zámku přiblížit skrze zajímavé příběhy a události. Prohlídkovou trasu měníme do podoby, aby návštěvník pochopil, jakým způsobem zámek fungoval, když byl obýván. Krásný Dvůr býval loveckým zámkem, zjednodušeně chatou Černínů, kteří zde pobývali jen část roku. Poutavý příběh nabízí Jan Rudolf Černín, který založil přírodně krajinářský park, který je naprosto unikátní.
Když jste zmínil park, jaké s ním máte plány?
V zámeckém parku dosud probíhala jen základní údržba a je to na něm vidět. V loňském roce jsme kvůli havarijnímu stavu uzavřeli dvě lávky, jedna už je opět otevřená. Vnímám, že je potřeba sestavit plán péče a údržby, tak abychom měli jasně danou koncepci. Nemělo by to být jen o havarijní těžbě, ale spíš o znovuobnovení průhledů v parku, které jsou nyní zarostlé. Park máme také zarostlý dřevinami a keři, které tam nepatří. Louky chci udržovat, aby byly reprezentační tak jako právě v parku lednického zámku.
V parku je i novogotický templ. Unikátní rozhledna prošla zhruba před 10 lety kompletní opravou. Ta se však moc nepovedla a v létě 2020 byl templ uzavřen. Před rokem začala jeho opětovná rekonstrukce. Podívají se tam návštěvníci už letos?
Odstranění statické havárie stále probíhá. Templ je unikátní stavbou, a proto vyžaduje specifický přístup nejen při stavebních pracích a při restaurování. Problém byl sehnat kvalitní dřevo, které je nezbytné pro obnovu hlavní nosné konstrukce zastřešení a lucerny. Tato konstrukce je tvořena dřevěnými lamelami spojenými šrouby, a to v poměrně velkých rozměrech. Jedno z nosných žeber je poškozeno kompletně a téměř všechna zbývající žebra jsou poškozena částečně. Doufám, že se nám podaří templ otevřít veřejnosti v sezoně 2026. Letos to bohužel ještě nebude možné.
V parku se nacházejí i další stavby. Nedávno se opravily tři památky, a to ptačí voliéra, kamenná lavička se schody a gloriet. Kdy přijdou na řadu další drobné stavby?
Na všechny máme zpracovaný stavebně historický průzkum, který může sloužit jako podklad pro další projekční práce. V jejich postupné obnově chci pokračovat a mám určité vize, jak je v rámci rozvoje areálu více využívat. Například v Panově templu vidím možnost adaptovat tam určitý kavárenský režim. Přál bych si, aby ve vodopádu opět proudila voda. Ovšem teď jsou pro mě prioritní templ a budova zámku.
Na východní a severní straně zámku se nachází francouzská zahrada, do které před vaším nástupem neměli návštěvníci běžně přístup. Proč jste se je rozhodl otevřít?
Zámecký areál má sloužit návštěvníkům a ne jako soukromý prostor kastelána. Současný stav zahrady není ideální. Jsou nutné určité zahradnické úpravy. Porosty je potřeba zmladit, zredukovat živé ploty, obnovit trávníkové porosty. V následujících letech návštěvníci budou moci sledovat postupnou proměnu této zahrady, ale i prostranství nádvoří. Mojí snahou je navrátit mu reprezentační podobu, která ke Krásnému Dvoru patří. V určité době tam kromě trávníkových ploch byly i květinové záhony.
Bydlíte na zámku?
Ano. Od loňského podzimu obývám byt kastelána, který se nachází v budově zámku. Ovšem plánuji se přestěhovat do Holandského statku neboli Červené hájovny, která se nachází na druhé straně zámeckého parku. Zastávám názor, že kasteláni by neměli bydlet přímo na zámku, aby neztratili nadhled. I když mi kolegové mohou oponovat, domnívám se, že po určité době dochází ke změně vnímání objektu. Člověk začne mít pocit, že je zde doma, a začne si objekt podřizovat svým potřebám. Tomu chci za každou cenu zabránit. Kastelánský byt v Krásném Dvoře je navíc v lukrativních prostorách, které mohou v budoucnu generovat zisk jako svatební apartmán.
Za uplynulý rok a půl jste už třetím kastelánem v Krásném Dvoře. Vydržíte déle než několik měsíců?
Já pevně věřím, že ano. Je pravda, že těch změn bylo za krátkou dobu spousta a nezůstal tu kámen na kameni. Jsem rád, že tu mám nyní tým lidí, který táhne za jeden provaz. Základem práce kastelána není jen péče o památku, ale i o tým, o který se může opřít. Doufám, že moji kolegové to vidí stejně a vědí, že se i oni mohou o mě opřít.
