„Tohle je letos už třetí,“ povzdychne si pan Miroslav z Litoměřic, když si po návratu z vycházky vytahuje klíště. Na louky a do lesů za městem chodí se svým psem téměř denně a tito parazité mu každé léto přidělávají vrásky na čele. „Tak se snad neobjeví flek,“ doufá.

Právě specifická červená skvrna na kůži může být jedním z prvních signálů nákazy lymskou boreliózou, jedním z onemocnění, která klíšťata přenášejí. Lidí, kteří se jí nakazili, v posledních letech v Ústeckém kraji přibývá. Zatímco v roce 2021 jich nebyla ani stovka, o rok později už jich bylo na 150, loni dokonce 214. Od začátku letošního roku do 9. srpna pak evidovali hygienici v kraji 133 případů, loni jich za stejné období bylo 85.

„V případě nákazy lymskou boreliózou byl rekordní rok 2016. Obecně vyšší výskyt jsme pozorovali v předpandemických letech, během kterých došlo k výraznému počtu hlášených případů tohoto onemocnění. Nyní se k původním hodnotám pomalu navracíme,“ popisuje Eva Patrasová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje.

Tipy, jak se chránit před klíšťaty. Začněte správným výběrem oblečení

Případů klíšťové encefalitidy sice v meziročním srovnání také přibylo, podle Patrasové je však výskyt tohoto onemocnění v posledních letech poměrně stabilní. „Evidujeme 30–50 případů za rok s maximem v roce 2017, kdy bylo hlášeno 56 případů,“ uvádí. Od začátku roku do 9. srpna zatím hygienici zaznamenali 26 případů klíšťové encefalitidy, loni za stejné období jich bylo 19.

„Nejvíce případů onemocnění lymskou boreliózou evidujeme dlouhodobě v okrese Děčín, následně v okresech Litoměřice a Chomutov. V případě klíšťové encefalitidy opět jasně dominuje okres Děčín, následovaný okresy Ústí nad Labem a Chomutov,“ říká Patrasová.

Už však neplatí, že se s těmito parazity lze setkat jen v nížinách. Potvrzuje to i Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Klíšťata se pomalu přesouvají i do hor,“ nastiňuje a dodává: „Na horách vždy bývalo chladněji, ale dnes tam je přes léto i 25 stupňů, když jsou horké dny, takže klíště může být aktivní i tam.“

Právě počasí má na aktivitu klíšťat zásadní vliv. Hájková vysvětluje, že klíšťata nemají ráda vysoké teploty a sucho. Tropická horka a intenzivní deště, s nimiž se Česko potýká letos v létě, však celou situaci mění.

„Vysoké teploty klíšťatům nesedí, nad 30 stupňů je pro ně opravdu hodně. Ale bohužel, když u toho prší a je vlhko, tak se aktivita příliš nesníží,“ popisuje. „Když spadnou přívalové srážky a je potom vlhčeji, pravděpodobnost, že klíště bude aktivní, zůstává,“ dodává.

Letos už má Česko podle Hájkové jeden ze dvou vrcholů aktivity klíšťat za sebou. Druhý přichází na podzim, proto je i nadále dobré mít se před těmito drobnými parazity na pozoru.

Klíšťová encefalitida, nebo borelióza? Prevence i následky se liší

Pomoci mohou například webové stránky ČHMÚ, který zde každý den zveřejňuje ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem předpověď aktivity klíštěte. Ta návštěvníkům webu říká, jaký je v dané lokalitě podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele. Čím vyšší je aktivita klíštěte, tím vyšší je riziko napadení a nákazy některou z nemocí, které tito parazité přenášejí.

O výskytu klíšťat a riziku nákazy se mohou lidé dozvědět také v aplikaci Klíšťapka. Ta předpovídá početnost klíšťat a nebezpečí nákazy lymskou boreliózou podle složení porostů, dynamiky klíšťat v průběhu roku či počasí. Ke stažení je zdarma.