Právě Ústecký kraj stojí za vznikem dětského centra v Mostě. Že by to mělo být pouze „papírové“ přejmenování kojeneckého ústavu, samospráva odmítá.
V Mostě je momentálně zhruba 20 dětí. Už teď je jasné, že některé z nich v budově současného kojeneckého ústavu zůstanou i po Novém roce, protože se pro ně nepodaří najít odpovídající náhradní péči a rodiče se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Všechny děti mají nějaký zdravotní handicap.
„Snažíme se najít všem dětem adekvátní péči. O všech dětech, které jsou nyní v péči kojeneckého ústavu, je kraj informován a hledá se nejvhodnější řešení k zajištění další péče. Bohužel nelze vyloučit, že u některých dětí bude třeba zajistit navazující péči v institucionální podobě, neboť se zatím nepodařilo stabilizovat podmínky v jejich biologických rodinách ani nalézt rodinu náhradní,“ uvedla mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Kojeňák propouští, kraj hledá pěstouny. Hloupost, říká o novele ředitelka |
Podle ní dochází k transformaci péče o děti do tří let v kraji už od roku 2004. „Tehdy bylo v kraji téměř 250 lůžek v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let. Postupem času se kapacita začala nejen cíleně, ale i přirozeně snižovat až do současné doby,“ poznamenala mluvčí.
Dětské centrum Ústeckého kraje bude rozděleno na tři „oddělení“. „Bude rozšířena stávající dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována tomu, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Budou rovněž zřízeny dvě domácnosti pro zdravotně postižené děti, kapacita bude 10 lůžek. A zůstane 10 lůžek pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jde o jediné krizové pobytové zařízení pro děti, kam bude po novele zákona možné umístit nejmenší děti, byť jen dočasně,“ dodala Fraňková.
Počítá se i se vznikem malého detašovaného pracoviště dětského domova se šesti lůžky. Zde by měly žít děti z kojeneckého ústavu, které do něj byly umístěny ze sociálních důvodů.
V dětském centru bude pracovat zhruba padesátka lidí, kteří už působí ve stávajícím kojeneckém ústavu. Půjde o „tety“, zdravotní sestry, technický personál nebo zaměstnance kuchyně.
Z kojeneckého ústavu jsou děti po dovršení tří let umisťovány do dětských domovů. Celková kapacita dětských domovů v kraji je 765 míst a je prakticky obsazena. „Děti z Ústeckého kraje jsou umisťovány i do dětských domovů v jiných částech republiky právě proto, že kapacity u nás jsou obsazené. Dále máme v kraji celkem 134 lůžek v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která jsou také téměř stále obsazena. Pro příklad lze uvést, že za první pololetí letošního roku evidujeme přibližně 130 dětí, kde bylo soudem rozhodnuto o jejich odebrání z rodiny a jde tedy o děti, kterým bylo třeba najít péči náhradní,“ sdělila Fraňková.
Umístit děti do náhradní péče je podle Fraňkové velmi složité. „Ale Ústecký kraj dlouhodobě podporuje aktivity zaměřené na propagaci pěstounství s cílem oslovit širokou veřejnost a nacházet nové pěstounské rodiny. Dlouhodobě je naší snahou zajistit dětem péči v rodinném prostředí s tím, že péči v ústavním zařízení vnímáme jako dočasnou právě do doby, než se podaří dítěti rodinu najít,“ poznamenala mluvčí kraje.
Každému človíčkovi přejeme, aby si ho našla pořádná máma, zní z ústavu |
Obecně lze říci, že nejhůře se pěstouni hledají pro děti se zdravotním postižením. „Čím je postižení dítěte závažnější, tím je předpoklad nalezení náhradní rodinné péče méně pravděpodobný. Počet žadatelů o náhradní rodinnou péči, kteří mají zájem o převzetí dítěte s handicapem, je obecně velmi nízký. V minulosti se ovšem v kraji podařilo najít náhradní rodinu například pro děti s Downovým syndromem či se ztrátou zraku,“ přiblížila Fraňková.
Podle posledních dostupných údajů k 31. prosinci loňského roku bylo v pěstounské péči v regionu 1 242 dětí, v pěstounské péči na přechodnou dobu to bylo 60 dětí. Děti svěřené do dlouhodobého pěstounství zpravidla v této formě péče zůstávají až do své zletilosti.
