Chybějící úsek byl součástí železniční trati z Freibergu do Mostu. Demontován byl už v roce 1945 po příjezdu Rudé armády.

„Vznikne základní dokumentace železničních objektů a souvisejících technických kulturních památek na obou stranách hranice. A také expertíza právních a majetkových poměrů pozemků na chybějícím úseku železniční trati,“ uvedl manažer projektu Petr Fišer.

Tyto dokumenty mají doplnit studii proveditelnosti obnovení trati, kterou předložilo německé ministerstvo dopravy. „Studie se soustředí zejména na ekologii a financování, ale bohužel neřeší vlastnické a právní otázky,“ vysvětlil Fišer s tím, že zásadní je to, že německé ministerstvo dopravy konstatovalo, že dostavba chybějící trati je možná.

Jedním z dalších výstupů projektu bude návrh na opravu a nové využití opuštěných železničních objektů a návrh jak je zapojit do regionálního cestovního ruchu. „Opuštěné objekty rychle degradují a naší snahou je pro ně najít užitečné využití a vhodného vlastníka,“ zmínil Fišer.

Nejvíce nevyužívaných budov je podle něj na české straně. „Saská strana má budovy v pořádku, ale nemá dostavěný úsek. Na české straně vede dráha k hranicím, ale objekty chátrají,“ doplnil.

Jednou z nich je třeba historicky cenná nádražní budova v Louce u Litvínova, kterou od roku 2020 Správa železnic nevyužívá a nyní má přejít z majetku státu na Ústecký kraj. Kraj chce nádražní budovu opravit a vzniknout tam má tematická expozice.

Náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) uvedl, že Ústecký kraj má přidělenou dotaci z fondu Spravedlivá transformace na projektovou dokumentaci, která bude řešit opravu budovy a vytvoření muzejní expozice. Náklady na její pořízení jsou okolo 5,3 miliony korun. „Do budoucna máme šanci získat dotační peníze i na samotnou realizaci,“ doplnil náměstek.

Na seznamu nevyužívaných objektů jsou třeba také výpravní budova v Oseku, nádraží, výtopna, vodárna či strážní domek v Hrobu, dřevěné skladiště či nádrže na vodu v Dubí, výpravní budova ve stanici Mikulov – Nové město a nádražní budova na Moldavě.

O obnově chybějícího železničního úseku, který vede na německé straně hor a který byl demontován v roce 1945, se mluví již od 90. let 20. století. Kdy by mohlo k realizaci dojít, není v tuto chvíli jasné.

„Jakmile bude studie proveditelnosti dopracovaná, tak je to další startovací plocha. Ale to rozhodnutí je čistě politické a naším úkolem je téma politikům stále připomínat,“ dodal Fišer s tím, že o obnovení tratě mají obce podél trati na německé i české straně hor velký zájem.