iDNES.cz

Pivo má zrát vsedě, napadlo Cimrmana na toaletě. Vynález teď připomíná deska

  8:38
Pamětní ceduli připomínající stopu Járy Cimrmana mohou nově spatřit lidé v severočeské Krupce. Ve středu města naproti bývalému pivovaru odhalili místní cimrmanologové desku, která upozorňuje na další vynález tohoto velikána, který právě tady přišel na myšlenku nového způsobu zrání piva v tzv. Sedáckém sudu.

„Obvyklou polohou při pravidelné konzumaci piva je sed. Cimrmanovi však při návštěvě Krupky mezi lety 1906 a 1908 došlo, že má-li býti pivo tráveno správně, tedy v poloze vsedě, mělo by v té samé poloze také zrát před vlastní konzumací,“ popisuje amatérský cimrmanolog Jan Doubek.

Při slavnostním odhalení desky Doubek odvyprávěl příběh, na jehož pozadí se vynález Sedáckého sudu zrodil. „Největší spisovatel, vynálezce, malíř, fyzik, lyžař a filozof, velikán a mistr Jára Cimrman byl také jedním z největších českých vlastenců. Žil v době zahnívajícího Rakouska-Uherska a pouze poslední léta prožil na počátku naší krásné první republiky. Jak je nám všem jistě známo, Krupka (Graupen) byla v době Rakousko-Uherska, ale také až do záboru Sudet, městem, kde německá menšina byla většinou. O to více je zajímavé, že vlastenec Jára Cimrman si vybral právě naše město ke své propagační turistické akci, k prošlapání ryze české stopy z Komáří Vížky na Cínovec,“ uvedl Doubek.

Cimrman tehdy stoupal s několika českými přáteli strmou krupskou ulicí směrem na Komáří vížku a v dnes již bývalém pivovaru, naproti němuž je nyní umístěna pamětní cedule, se tehdy zastavili na „jedno od cesty“.

„V té době se zde vařilo pivo poněkud jiné, než na které jsme zvyklí dnes. S podílem pšenice, mírně zakalené, leč chutné a dobré. Nicméně po jeho požití, možná zbytečně hltavém a příliš rychlém a v kombinaci s námahou z prudkého výšlapu se mistrovi neudělalo dobře a jen tak tak doběhl na toaletu horského hotelu a výletní restaurace Komáří Vížka. A právě zde jej po úlevě přepadla myšlenka, že zrání piva v jediné správné poloze, ve které pijáci pivo konzumují, je vsedě,“ pokračoval Doubek.

„Od myšlenky k vynálezu samotnému pak vedla jen krátká spojka. Právě z toalety se nám zachovala první, byť jen náznakem načrtnutá zmínka o Sedáckém sudu Járy Cimrmana. Právě tato téměř zapomenutá kresbička ze dveří toalety nás vedla k znovuobjevení vynálezu našeho génia, který zcela zásadně mění svět pivovarnictví,“ podotkl.

Existuje pivo Cimrmanův Sedák

Jan Doubek udělal první náčrtky, jeho kamarád a kolega Radek Michel je rozpracoval technicky a druhý kolega Petr Jánský model Sedáckého sudu vytiskl na 3D tiskárně.

„Pšeničné pivo Cimrmanův Sedák je možné občas ochutnat. Na podzim jej vaří členové Krupského sboru právovárečného v dnešní Husitské ulici naproti budově bývalého pivovaru. K jeho výrobě používají upravený model tzv. Samospádového Sedáckého Sudu Járy Cimrmana. Výhodou při konzumaci je i fakt, že toto pivo je po dohodě poskytováno zdarma, neboť výrobci domácího piva mají prodej přísně zakázaný zákonem,“ podotýká Doubek.

Amatérští cimrmanologové a pivovarníci nechtěli, aby se na vynález slavného českého génia zapomnělo. „Inspiroval nás televizní pořad Stopy Járy Cimrmana, kde Zdeněk Svěrák děkoval všem lidem, kteří sdílejí tento typ humoru a vymýšlí vlastní stopy Járy Cimrmana,“ dodává Doubek.

zpět na článek