„Vláda odsouhlasila vytvoření studie proveditelnosti. Měla by vzniknout soustava vodních děl, která bude objemově jedna z největších v České republice,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Radek Lanč.
Nechranická přehrada je pátá největší v zemi. „Získáme další prostor pro zvládání jak povodní, tak sucha. Libouš (nese název podle vesnice, která zanikla kvůli těžbě uhlí, pozn. red.) zadrží téměř shodný objem vody jako Nechranice. Dohromady s oběma nádržemi se dostáváme těsně pod objem Orlíku,“ řekl ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský.
Takové množství zadržené vody by podle Svejkovského v době sucha ovlivnilo situaci nejenom v Česku, ale i v sousedním Německu. „Dokázali bychom zásadně zvednout minimální průtok z Nechranic, což navýší množství vody v Ohři a také Labi na českém i německém území.“
Obě nádrže by měly hrát klíčovou roli i v protipovodňové ochraně rozsáhlého území. „V současné době Nechranická nádrž transformuje dvacetiletý průtok na neškodný, což znamená, že zaplavuje jenom pole, louky a některé chatové oblasti, ale nezpůsobuje zásadní škody. Po propojení s Libouší bychom dokázali převést padesátiletou vodu na neškodný průtok,“ předestřel Svejkovský.
Kdy se záměr uskuteční, není v tuto chvíli jasné. Záleží na termínu ukončení těžby uhlí u Tušimic, podle těžařské firmy by se tak mělo stát v letech 2030 až 2040.
Na podzim skončí dlouholetá rekonstrukce bezpečnostního přelivu na Nechranické přehradě. Přinese větší protipovodňovou ochranu na území řeky Ohře a zlepší zásobování vodou při dlouhodobém suchu. Celkové náklady se vyšplhaly na 240 milionů korun.
Už je usazen klapkový uzávěr v krajním poli bezpečnostního přelivu. V následujících týdnech stavbaři dokončí betonové konstrukce, elektroinstalace a provedou zátěžové zkoušky.
„Finální práce budou probíhat do konce listopadu,“ sdělil Svejkovský s tím, že v některých dnech bude kvůli stavbě uzavřená silnice na hrázi.
Bezpečnostní přeliv na hrázi postavené v 60. letech minulého století tvoří tři pole. Rekonstrukce přelivu začala už v letech 2003 a 2004, kdy se pracovalo na středním poli. Původní hradicí konstrukci nahradil segmentový uzávěr s nornou stěnou, čímž došlo ke zvětšení manipulačního prostoru hráze. O třináct let později začala přestavba i bočních polí. Nejprve se stavbaři pustili do levé části, nyní pracují na pravém poli.
Došlo v nich k výměně původních hydrostatických uzávěrů za klapkové. „Klapky dokážou zadržet více vody v nádrži a zároveň jsou snadno a plynule manipulovatelné, což nám umožní lépe reagovat na různé hydrologické situace,“ popsal jejich výhody Svejkovský.
Při nutnosti vypustit z nádrže větší množství vody během povodní tak už nebude docházet ke vzniku větší povodňové vlny na dolním toku řeky.
Unikátní bourání a usazení obřích klapek. Přehrada lépe ochrání před povodní |
Rekonstrukce zabrala delší čas, než se předpokládalo. „Každé krajní pole trvá tři roky. Původně jsme si představovali, že budeme mít obě pole hotová za dvě stavební sezony. Největší zdržení způsobilo bourání betonových konstrukcí vysokotlakým vodním paprskem. S ohledem na bezpečnost práce nešlo využít víc než jeden stroj na stavbě, protože od něj odletují kusy betonu,“ vysvětlil Svejkovský.
Přestavba bočních polí vyjde na zhruba 240 milionů korun, což je podle Svejkovského dvojnásobek původně předpokládaného rozpočtu.
