„Ačkoli některé pokácené stromy mohly při laickém pohledu působit zdánlivě zdravě, není tomu tak. Příkladem může být javorová alej ve spodku jižní části Mostné hory, kde se na stromech objevily plodnice hub. V takovém případě je už patrné, že strom má v sobě hnilobu a do budoucna hrozí ulomení větví či vyvrácení celého stromu. Takové riziko si v tomto prostoru nemůžeme dovolit,“ vysvětluje Martina Součková, projektantka návrhu revitalizace, která je zároveň soudní znalkyní v oboru dendrologie.

Důvodem špatné kondice stromů na Mostné hoře bylo dlouhodobé sucho panující v předchozích letech a nevhodně zvolená druhová skladba porostu, která nedokázala odolávat úbytku spodní vody. To se projevilo tím, že smrky, borovice, javory či jasany začaly ve velkém usychat a staly se náchylné k napadení škůdci a houbovými chorobami.

22 fotografií

Druhová skladba nové výsadby je proto navržena tak, aby lépe odolávala současným klimatickým podmínkám.

„Jde například o jedli bělokorou, buk lesní, dub zimní, habr obecný či hloh jednosemenný nebo jeřáb oskeruše,“ přibližuje Lenka Brožová z litoměřického odboru životního prostředí s tím, že nejvíce bude zastoupen dub zimní, jehož bude vysazeno více než pět tisíc kusů.

Náklady na revitalizaci město vyjdou na 18 milionů korun, z nichž 85 procent pokryje dotace ministerstva životního prostředí. Součástí projektu je také výsev trávníku, instalace mobiliáře, jako jsou lavičky, budky pro ptáky, sovy či netopýry, a následná péče o veškerou novou výsadbu.

Těžbě předcházelo podrobné odborné zhodnocení zdravotního stavu veškerých porostů. Několik desítek uschlých či škůdcem napadených stromů na Mostné hoře už pracovníci technických služeb pokáceli v předešlých letech. Většinu vykáceného dřeva město, stejně jako v případě poslední rozsáhlé těžby, nabídlo zdarma svým obyvatelům k odvozu.